Asi se všichni shodneme na tom, že Alfonso Cuarón patří mezi nejvýraznější a nejlepší režiséry nového tisíciletí, který nám přinesl sci-fi pecku Potomci lidí, trikově parádní Gravitaci, oscarovou Romu i nejlepší díl Harryho Pottera. Dvojnásobný držitel Oscara za režii si ovšem s kadencí svých filmů dává trochu načas a asi všichni bychom byli radši, kdyby byl aktivnější. Mnohem aktivnějším členem rodiny Cuarónů je tak v posledních letech jeho syn Jonás, jenž se snaží ukázat, že po otci zdědil něco z jeho talentu. Jenže jeho mexické kousky o tom podle ohlasů zatím moc nepřesvědčily a díru do světa neudělaly. A bohužel své nadání příliš neukázal ani v rodinné netflixovce Chupa, jež ho mohla diváků představit přeci o něco výrazněji.

Příběh přitom láká na klasické rodinné dobrodružství ve stylu E.T.ho, kdy se malý hrdina seznámí z roztomilým divným tvorem. Tím klukem je malý Alex, který nedávno přišel o otce a jede na prázdniny do Mexika, aby zde poznal otcovy příbuzné a krásy země, k níž se na americké škole příliš nehlásí. Onou potvorou je pak tentokrát chupacabra, tajuplná bytost z mexických pověstí v podobě jakési okřídlené vlkokočky. Mládě chlupaté potvory se totiž zatoulá od své zraněné maminky, kterou honí zlá organizace, a začne se o něj starat právě Alex s dědečkem a jeho rodinou. A mělo by tedy začít to správně rodinné dobrodružství.

Jenže to zde ani zdaleka nefunguje tolik, jak jsme u podobných žánrovek zvyklí. Což o to, malá chupacabra je poměrně roztomilá, po digitální stránce solidní a scény, v níž dochází k jejímu sbližování s hlavním hrdinou, splňují atributy solidní a neurážející rodinné podívané. Problém ovšem je, že takových scén vlastně ve filmu moc není. Tvůrcům totiž jako by během natáčení došlo, že na nějaké velké trikové kejkle vlastně nemají moc peněz, a tak většinu stopáže vyplňuje Alexovo sbližování s rodinou a objevování kouzel Mexika. Což nemusí být nutně špatně a sám jsem doufal, že právě v této části se Cuarón mladší správně vyblbne.

Jenže poznávání Mexika v jeho podání obnáší v podstatě jen sledování tamního obskurního wrestlingu, poznávání místní kuchyně a oblékání Demiána Bichira do pestrobarevných zápasnických oblečků. Což je v některých pasážích divné, většinou však strašně nudné, nezajímavé a bez jakékoliv atmosféry. Trpí tím pak samozřejmě i hlavní linka s Chupou. Mezi ústředním hrdinou a chlupatým mazlíkem se autorům kvůli zkratkovitosti nepodaří vybudovat pořádné pouto a scénář je tak děravý a neinvenční, že zde hlavní postavy v podstatě ani neprožijí žádné pořádné dobrodružství, jež by dětské diváky okouzlilo či vybudovalo aspoň trochu napětí. Tady prostě postavy po 40 minutách (!!!) najdou chupacabru, malý capart se s ní chvíli mazlí či povídá a už následující den přijde zlý Christian Slater a s ním i závěrečná naháněčka končící kvůli lacinosti projektu v pustině u opuštěné roury. Tady se ani caparti nemají moc čeho chytit.

Přehrajte si trailer Chupa je zkrátka naprosto prázdná a ničím objevná netflixovská rutina, která bohužel selhává i v naprostých základech rodinného žánru a poctivého dětského dobrodružství. Titulní potvora je sice strašně roztomilá a polovina děti ji bude chtít domů, tím však vlastně všechny klady končí. Režii Jonáse Cuaróna totiž chybí jakákoliv hravost, nápaditost či aspoň snaha o vytvoření dojemného vztahu mezi postavami. Tohle není sympatická dětská jednohubka, ale bohužel zcela nezáživný výlet do Mexika, co vám prakticky ihned vyšumí z hlavy.