Legendu o králi Artušovi zná asi úplně každý a možná, že právě to je problém. Tenhle symbol Británie je tak provařený, že to vypadá, že v kinech už nikoho moc nezajímá. Král Artuš: Legenda o meči totálně propadl, na seriál Camelot z roku 2011 už se taky skoro zapomnělo a vyhořel i rodinněji pojatý Chlapec, který se stane králem. Ten si to ale zasloužil, i když mě to vlastně docela mrzí. 

Tuhle dobrodružnou podívanou totiž natočil Joe Cornish, jehož Útok na věžák se mi svého času dost líbil a to především kvůli tomu, že dětští hrdinové, kteří se tu střetli s mimozemšťany, měli k hodným děckám dost daleko. Bylo fajn koukat se na film „pro děti“, co se nebál být trošku drsnější a temnější, kde se umíralo a kde byli hlavními hrdiny třináctiletí sígři, jimž byste tu peněženku na ulici bez keců odevzdali. A tohle všechno Chlapec, který se stane králem, není. Od Útoku na věžák sice uběhlo jen osm let, ale Cornish jako kdyby zestárl o čtyřicet. 

Chlapec, který se stane králem: FOTOGALERIE

Hlavní hrdina Alex je takový zaprcatělý kašpar a syn Andyho Serkise, který jde ve stopách krále Artuše, ale víceméně i ve stopách Mirka Dušína. Snaží se chránit slabší spolužáky, apeluje na čest starších spolužáků, co šikanují ty mladší a z bitky nikdy neustoupí. A díky tomu dostává na školním dvoře pravidelně výprask. A taky kvůli tomu najde meč zaražený v kameni a povede se mu ho vytáhnout. Brzy na to Alex, jeho kámoš i dva největší nepřátelé ze školy zjišťují, že se octli přímo uprostřed artušovského mýtu, že jejich nový spolužák je ve skutečnosti čaroděj Merlin a že světu hrozí hrůzovláda čarodějnice Morgany a jejích monster. A jen Alex je spolu s novými rytíři kulatého stolu může zastavit. 

Na první pohled se Chlapec, který se stane králem, tváří jako klasický dobrodružný film pro děti. Neměl bych s tím problém a asi bych se dovedl celkem rychle vyrovnat i s faktem, že režisér tentokrát natočil tradičněji pojatou podívanou pro celou rodinu. Bohužel Cornish šel ještě dál. Vzal artušovskou legendu a celý příběh postavený na důležitosti cti, hrdosti, přátelství a odvaze začal nelítostně rvát divákovi do krku bez ohledu na to, že mu začíná modrat obličej a přestává dýchat. Je až fyzicky nepříjemné sledovat, jak strašně moc se film pokouší hrdinům nutit „rytířské ctnosti“, což má za následek nejen těžko uvěřitelný vývoj charakterů, ale i lehkou trapnost. 

Bohužel tohohle školometství a poučování je tu strašně moc. Cornish sice dovede zaujmout v akčních scénách s nemrtvými rytíři, ve kterých je snadné vzpomenout si na jeho Útok na věžák, a film dostane překvapivě velké grády, ale na jednu akční scénu připadá půlhodina keců, nudy, poučování a mnohdy i regulérního otravování. Celé to má navíc sto dvacet minut a i když se tvůrci při finálové bitce docela snaží, přichází příliš pozdě na to, aby člověka vytrhla z letargie. Chlapec, který se stane králem, je spíš než dobrodružná variace na příběh krále Artuše nudná přednáška o tom, jak by se k sobě měli lidi chovat. Rozhodně ne strhující zábava. 

Přehrajte si trailer Pokud byste přeci jen váhali, jestli tomuhle přešlapu věnovat svůj čas a těšili se na Patricka Stewarta a Rebeccu Ferguson, tak oba se tu víceméně jen mihnou. Krom toho Stewartova mladší verze, kterou hraje Angus Imrie, je zdaleka nejotravnější postava, jakou jsem v posledních několika měsících ve filmu viděl. Chlapec, který se stane králem je fotrovsky natočená nuda a ten komerční průšvih si zasloužila. Občas hezky vypadá, párkrát dovede překvapivě strhnout, ale jinak jen a pouze nudí. Pusťte z hlavy, že vůbec existuje.