Cival

Nikdo nezapírá, že jsou Charlieho andílci instantně debilní zábavou, u níž si člověk ani nevybaví, že by se v ní mihli Bruce Willis, Mary-Kate Olsen nebo Carrie „Princezna Leia“ Fisher, uvedení v zápise na IMDb. Existují ovšem speciální okolnosti, u nichž se každý druhý konzument trailerů změní v nadrženého andílkofila, který by rád svou třetí porci vyšisovaných pozadí, upnutých ohozů a našláplé trikové akce. Dokonalým příkladem je výbušný teaser, který okolo Charlieho andílků vířil v zimě roku 2002, kdy se McG už mohl chlubit nějakým tím zkompletovaným materiálem. Tělo upoutávky je zformováno extrémní scénou na mostě, při níž se děvenky v rychlosti přesunou od volantu k helikoptéře, na přehnaně trikové vlákno pak navazují končetiny v podobě dostatečně štiplavé koláže všech záběrů, které jen trochu zasmrádají pohybem, napalmem a sexualitou. Trailerová láska mého mládí by se mohla vystavit nejen jako perfektní příklad postupu „jedna scéna dělá teaser“, ale předvádět i kvůli efektní synchronizací hudby se střihem. Lahůdka o váze dvou vagonů popcornu.