Musím předem za Camp Rock poděkovat. Je to totiž hrozně mizerná televizní produkce, tzv. DCOM (Disney Channel Original Movie), v jejímž světle Muzikál ze střední vyniká i u těch, jimž obyčejně z pohledu na Zaca Efrona začínají krvácet ušní bubínky. Pro info o ději doporučuji jednu z okolních záložek (musel jsem to napsat, Civale. Vždyť je nikdo nikdy nečte :), ale obávám se, že z toho stejně budete vedle jak ta jedle. Základní premisa je jako obvykle stejná - důležité je to, co máš uvnitř, ne na sobě, případně zlato, co máš v hrdle, nikoliv na účtě. Mladičká Mitchie si píše vlastní písničky a potají je zpívá u klavíru na rockovém táboře, kde jednu z nich zaslechne boybandová celebrita. Zbytek filmu samozřejmě pátrá po identitě tajemné zpěvačky, přičemž se celá věc rozsekne až na závěrečné Caruso Šou, kde Mitchie všem předvede, že je sice chudá jako kostelní myš, ale v klidu by přezpívala i Britney Spears. Tedy alespoň si to někdo myslí. Já ne.

Vůbec teď nebudu řešit nějaká morální poselství. Těch naivních nebo rovnou hloupých jsou plné všechny dětské disneyovky. Buď se s tím smíříte, nebo ne, to už je na vás. Jde tu čistě o to, že Camp Rock je i oproti ultralevnému, doslova na koleně dělanému HSMku (mluvíme o prvním díle), dokonalou prohrou po všech stránkách. A nejde jen o charisma hlavních hrdinů. Demi Lovato, nový Disneyho objev, vypadá jako Miss Alabama po srážce s Harrierem a Joe Jonas jako Rom z Hostelu požadující žvýkačku (jeho bratři na tom nejsou o moc lépe, a hlavně mu vůbec nejsou podobní... cítím marketingový podraz :). Nedostatek chemie nejen brání jiskření, ale také jakýmkoliv sympatiím. Tyhle děti totiž neumějí vůbec nic. Pohybové nadání u nich spočívá v podupávání, kterému jsme se posmívali už na předrevolučních diskotékách, a tuctové písničky jsou v postsynchronech nalepeny na lapající ústa mládeže tak nedbale, že kdybych hudbu vyměnil za Mládkova Jožina, nikdo by to nepoznal.

Co to dokazuje? Že je dnešní mládež schopná přechroustat odpad, a ještě za něj poděkovat, případně si vymodlit pokračování? Tohle všechno už jsme přeci věděli, nemá smysl předstírat, že Muzikály jsou bůhvíjak kvalitní filmy. Jenže... mají celkem šikovné protagonisty, a hlavně režiséra a autora hudby, který ví jak na to. Přínos Kennyho Ortegy bych vážně nepodceňoval, a mám pocit, že se to ukáže už na čtvrtém HSM, které půjde s absencí původního štábu úplně do háje. Camp Rock je takové milé varování a dar z nebes - pomůcka pro rozlišování nenáročných a blbých filmů od těch do morku kostí mizerných. I v Disneyho líhni pro televizní lobotomii se totiž může objevit talent. Možná to ze mě dělá falešného proroka, možná mi teď někdo z redakce napíše, že na mě kalendář v předsíni nezdravě působí, ale ono se stačí podívat na YouTube a srovnat si jedno, dvě taneční čísla. Nebo se mrknout, co zvládá Zac Efron v Hairspray. A až zahlédnete ten malý rozdíl v jednotlivých odstínech šedi, navrhuji uspořádat anketu o tom, jestli je horší Camp Rock nebo Jak se krotí krokodýli. Myslím, že od Marie Poledňákové v její aktuální formě se má Disney ještě co učit.

Nikoho asi nepřekvapí, že DVD je po okraj naplněné bonusy typu "Zazpívej si s námi", "Staň se hvězdou jako Jonas Brothers", "Poznej Demi", "Zážitky z kempu", "Jak jsme hledali nové talenty" apod. Je tu dokonce i fíčura "Too Cool", která snad hovoří za vše. Přidejte k tomu chipmunk dabing, při kterém dochází k porušování vnitřních vazeb atomů ve vašich reprobednách, a máte sběratelský kousek (i když osobně preferuji Muzikál ze střední 2: Dance Edition... super krabička, dva disky a mizerný film jako bonus :).

Pokud by snad tahle recenze měla úspěch, bude následovat DVD s Hannah Montana. Uff, skoro lituju, že má teď Seagal výluku. Co by za něj dal.

Zvuk: Dolby Digital 5.1 - anglicky, česky, maďarsky

Titulky: české...

Datum vydání: 26. 11. 2008

Cena: 399,-