Jakoby se Alice Nellis vracela ke kořenům. Po pohádce Sedmero krkavců a seriálové pecce Pustina, kde nebylo moc prostoru na pozitivní náladu, se vrací s filmem, který má minimálně v upoutávce podobnou atmosféru jako její Ene Bene nebo Výlet. Příběh o čerstvé vdově, která navzdory věku, konvencím i své paličaté rodině začne dělat věci když už ne divné, tak přinejmenším nepatřičné, sice trochu připomene Slámovu Bábu z ledu. Buko ovšem působí poněkud pozitivněji a pohodověji. Anna Cónová je i na tomhle malém prostoru velmi sympatická a je fajn vidět babku, co se nebojí být energická a mít ostré lokty, i když s nimi občas píchne do žeber vlastní přespříliš starostlivou rodinu. Nemám sice z traileru pocit, že by Buko měl být film, o němž by se mluvilo i za pár měsíců, na druhou stranu příjemná atmosféra, sympaticky hrající dobří herci a jednoduchý příběh o tom, že nikdy není pozdě hodit za hlavu strach splnit si svoje sny, může být v kině fajn. I když to vypadá, že bude možná až přespříliš konzervativní.
