Jestli mě na Netflixu něco fakt baví, je to zkrácené marketingové okno drtivé většiny jeho titulů. Vyskočí na vás plakáty, nějaká fotka a trailer a šup - do měsíce tu máte celý biják, přímo pod nos doma v teplíčku. A nezřídka od velké osobnosti filmového světa. Teď to platí beze zbytku, protože Spike Lee je samozřejmě král. O to víc mě na jednu stranu těší, že před jeho jménem najednou může být visačka "držitel Oscara", naopak mě lehce zneklidňuje, že navzdory dokonalostem jako Jednej správně nebo 25. hodina je promován skrze BlackKklansman (byť šlo o fajnovej biják). To je ale podružné: zásadní je, že si potáhneme z nového Spikeova jointu, jenž bude znovu řeřavý, autorský, angažovaný a audiovizuálně suverénní. Těch dobových záběrů, které mají příběhu vietnamských veteránů, co se vrací na místo činu, dodat autenticitu, hloubku a atmosféru, je možná až příliš - až jsem byl zmaten, jestli nejde o (hraný) dokument - ale i díky nim působí tahle netflixárna jako sebevědomá a komplexní výpověď, co v tom šíleném trailerovém suchu fajnově osvěží.
