Rok 1895, bratři Auguste a Louis Lumiérové, zrod kinematografu. Povinná fakta pro každého milovníka filmu, neboť tehdy se ve francouzském Lyonu začala psát historie kinematografie. Nějaké jejich filmečky jste už určitě viděli, teď ovšem rok po premiéře na západě přichází i do našich kin atraktivně pojatá kompilace, jež nejen ukáže nejstarší filmy světa, ale i vysvětlí dobový kontext.

Za projektem stojí Thierry Frémaux, ředitel Lumiérova institutu, který spravuje nejstarší filmovou pozůstalost, a mimochodem také umělecký ředitel festivalu v Cannes. Jakožto zapálený lumiérofil vybral 108 filmečků z let 1895-1905, jež nejzajímavěji ilustrují dění v tehdejší kinematografii. Zároveň je i autorem mluveného komentáře, který vtipně upozorňuje na chyby či zajímavosti z natáčení. Sledování prvních snímků proto není zdaleka tak nudné, jak by se leckomu mohlo zdát. Už jen proto, že se některé postupy Lumiérů využívají dodnes a je fascinující vidět třeba první kamerovou jízdu či kompozici podle zlatého řezu.

Je zajímavé vidět, jak už na přelomu 19. a 20. století vznikaly zárodky žánrů, přestože tehdejší filmy měly standardně pouze 50 sekund. Ve výběru nechybí odchod dělníků z továrny, příjezd vlaku na nádraží, první gag s pokropeným kropičem a tak dále. Lumiérové s rodícím se médiem pracovali poměrně chytře, a tak hned v prvních letech zaúkolovali i zahraniční kameramany, aby natáčeli města a lidi v jiných zemích. Díky tomu je ve výběru i řada cizokrajných záběrů, z nichž jsou dnes mnohé bez přehánění ikonické.

No a to je tak nějak všechno – v tuhle chvíli už máte asi velmi dobrou představu, co můžete čekat. Pro úplnost doplním, že český komentář (který jsem ale neslyšel) namluvil Pavel Soukup. Výsledné hodnocení je velmi ošidné, neboť se jedná o specifický dokument, který rozhodně není pro masy. Milovníci historie a filmu si ale určitě přijdou na své, neboť je tato černobílá kompilace sestavena poutavě, logicky a s humorem a jako studijní materiál postačí více než dobře.