Jak to vypadalo ve světě prvního Bony a klid? Parta pražských veksláků, mladý ucho, trošku toho ostřejšího nastavování zrcadla v rámci perestrojky. Pro někoho kultovní klasika, pro jiné tuctový normalizační biják plný mulletů, nesympatických šmejdů a strašné hudby.

Jak to vypadá ve světě dvojky Bony a klid? Několik bývalých veksláků z prvního filmu se vyšvihlo mezi kmotry. Ale někteří se nevyšvihli. Plácají se v bahně ubytoven pro bezdomovce a sní o fušce, která je dostane nahoru. Pak jsou tu mladí nezaměstnatelní humaniťáci, kteří zjišťují, že jim je výška na prd, rukama to makat nechce. Přidá se mezi výše jmenované, ale zjišťuje, že to není pro něho.

Poselství, které si člověk odnese z Bony a klid 2 by se dalo shrnout do jedné věty: Všichni v Česku kradou a kdo nekrade, tak by chtěl. O ničem jiném to v zásadě není. Vít Olmer, kdysi dávno v předaleké galaxii relativně schopný a nesmlouvavý kritik společnosti, svým posledním opusem přidal další kamínek do mozaiky svébytného českého žánru, který nazývám obludáriumexploitation, jehož nejvýznamnějšími zástupci jsou Magnusek, Troška nebo producent Hranařů a dvojky Bony a klid Josef Novák.

Podstatou žánru je, že v něm nehraje roli, zda má tvůrce 30, 50 nebo jako Olmer 70 let. Důležité je, že nerozumí dnešní společnosti, ale ví, že ho hrozně vytáčí. Vytáčí ho lidi kolem, politika, celkový duch doby. Fakt, že tomu rozumí, jak koza petrželi, však vydává za přednost a neotřelý náhled na věc. A cítí nutkavou potřebu se k tomu všemu vyjádřit. Tak jako obludy v internetových diskuzích. Za všechny naše problémy můžou Ckáni/muslimové/pravdoláskaři/teplouši/katolíci/židi, případně Kalousek nebo Havel, tady to máte černé na bílém, já tomu totiž rozumím úplně nejvíc, zlatí komunisti, nejsem rasista, ale... Však to znáte, kdo jste někdy na podobnou diskuzi zavítali.

Bony a klid je zběsilou fantazií všech těchto oblud. Je to jednoduchý film pro jednoduché lidi, kteří si realitu kolem sebe představují jako Hurvínek válku. Chtějí sice rozumět problémům společnosti, ale hned a s co nejmenší námahou, podobně jako vaří čvachtandy svým manžům a mimískům.

Přehrajte si trailer Olmer jim vychází vstříc. Do filmu po vzoru Babici naházel všechno, co definuje dnešní Česko. Na plátně se proto prohánějí kmotři, nezaměstnaní vysokoškoláci, Romové, silikonové celebrity, bulvární novináři, zkorumpovaní úředníci a dokonce i hnutí Anonymous, které plánuje shodit webové stránky městského úřadu. Do toho přihodíme pár prostitutek, souložícího Romana Skamene a můžeme podávat. Asi to měla být ostrá satira na současné poměry, ale vznikl z toho prapodivný pejsek-kočičkový dort, který je tak primitivní, až to bolí. Na jedničce se dal ocenit dobrý vhled do panoptika veksláků, dvojka je naproti tomu objevná asi jako blog na iDnes.

Bony a klid 2 je hloupý film. Hloupý, ale nikoliv zábavný jako třeba Hranaři. Špatně natočený, ale nikoliv tak špatně zábavně jako Magnuskoviny. Natočit to v polovině 90. let, v době Nahoty na prodej, dnes by patřil mezi kult. V dnešní době působí nepatřičně a smutně. Mnohem zábavnější je sledovat v bulváru eskapády čerstvě propuštěného mafiána Ivana Jonáka. To vypovídá o Česku víc.