Miluju vůni devadesátkových akčňáků po ránu. Tehdy jsme řešili osmatřicítky a pětačtyřicítky v rukou policajtů a zlodějů, ale teď řeším spíš pětatřícítku a nepřehlédnutelné filmové zrno, které mi v soudobých produkcích tak moc chybí. Bod zlomu ale není důležitým filmem jen proto, že zestárnul v žánru, který se už dneska netočí. Přinesl totiž potřebný update vřelého vztahu mezi opačnými stranami zákona, který bychom dokázali vysledovat až někam do začátku kinematografie. I proto se to nálepkování první americkou bromancí trochu míjí účinkem. Přiblblosti surfové báchorky o zlodějích na prkně a horkokrevném poldovi v utajení udělal medvědí službu Edgar Wright, když ji otevřeně citoval v Jednotce příliš rychlého nasazení. Bod zlomu však ani po třiceti letech nezaslouží posmívání. Jistě, nebyl první, podobnou bromanci, ač ve východních barvách, můžeme o pět let dřív analyzovat ve Wooově Killerovi. Nebo třeba v Top Gunu, kde jde o klasickou soutěživou nevraživost. Val Kilmer si mimochodem už v druhé půlce osmdesátek měl zahrát Swayzeho roli, takže by hezky navázal na volejbalovou scénu ze Scottova filmu. A Bod zlomu měl točit jeho brácha Ridley.

Jenže to nedopadlo a surfoví bozi museli počkat na jinou konstelaci hvězd. Keanu Reeves z doby, kdy mu ještě ani vousy nerostly a Patrick Swayze, snažící se setřást image lamače dívčích srdcí. A taky naprosto fantastický a často opomíjený Gary Busey a éterická Lori Petty. Casting je tu na jedničku a Swayzeho blonďatá hříva se stala jedním z těch nezaměnitelných filmových účesů, které automaticky přiřknete konkrétnímu filmu. Stejně jako si nadosmrti budete pamatovat jméno Reevesovy postavy - Johnny Utah je prostě cool, ostatně měl se tak jmenovat celý film, než producentům došlo, že z toho to surfování nikterak nečouhá. 

Mohl bych tu ještě mluvit o tom, jak byli při natáčení všichni skvělá banda a Swayze dělal všechny své kaskadérské kousky sám, včetně 55 skydivingových seskoků, ale to se dočtete jinde. Stejně tak story o režisérce Kathryn Bigelow, která dala snímku osobitou fazónu, a nechala kameru obíhat kolem mokrých, nahých mužských těl o těch pár sekund víc, než by publikum čekalo. Není divu, že partnerky většinou neprotestují, když chcete tenhle akčňák vidět znovu. Tahle emancipace funguje, jakkoliv dodnes zlí jazykové říkají, že za každou úspěšnou ženou v Hollywoodu je třeba hledat muže, v tomhle případě tehdejšího manžela Jamese Camerona, který sám přiznal, že trochu poladil scénář, aby lépe utíkal. Kathryn naštěstí po rozvodu natočila dost testosteronových a dokonce i oscarových filmů (stále je jedinou držitelkou Oscara za režii), aby učinila podobným pomluvám přítrž.

Hlavně chci říct, že Bod zlomu je i při všem tom popkulturním nánosu, tou poctivou nekomplikovanou kriminálkou, kde se nezachraňuje rovnou celý svět. Mladý agent, co ještě neví, kde je pravá a levá, dostane případ, který mu převrátí svět vzhůru nohama. Mírně vykulený Keanu sem skvěle zapadnul, stejně jako charismatický Swayze, co ho s klidem “přehraje” jako ten guru, co je o dva kroky před ním. Dneska se po každoročních deseti blockbusterovým apokalypsám divák unavený explozemi planet a implozemi černých děr rád vrací ke komornějším vyřídilkám. Bod zlomu je přesně tím typem jednoduššího, ale o to intenzivnějšího filmu, kterému se povedlo zachytit onu neklidnou energii vznášející se ve vzduchu.

Remake z roku 2015 jasně naznačil, že to není substance vyvěrající z divokých akčních scén. Bod zlomu není sestřih z adrenalinových disciplín sponzorovaných Red Bullem. Je to brilantně odvyprávěná detektivka, která surfuje na hraně zákona přesně tak obratně, aby vás tu a tam zaskočila nenadálou kličkou a zároveň osvěžila tím, že tu vlastně nikdo nic zbytečně nekomplikuje. Pokud jsou dnešní hollywoodské blockbustery moderním vozem s mnoha součástkami a elektronickými chůvičkami, co vám umetají cestu dlouho dopředu, je Bod zlomu tím analogovým sporťákem, co trestá nešikovnost, ale bohatě odměňuje pozornost a touho se bavit a opájet srozumitelnými emocemi. Dejte si ho, je to příjemná sprcha, co vás vrátí do mládí. Možná ne do toho vašeho, ale to vlastně nemusí být na škodu.