Možná si ještě pamatujete, že byl Blade Runner 2049 naším nejočekávanějším filmem roku 2017. Kombo Villeneuve - Deakins - Ford - Gosling budilo obrovskou důvěru, jíž přesně tahle látka potřebovala, a tajuplná kampaň jen a jen přitápěla pod kotlem. Jak to nakonec dopadlo? Šestým místem v redakční topce a čtvrtým místem ve čtenářské. Nový Blade Runner tak selhal především finančně (259 milionů je u filmu za 150 prostě málo) a jinak vzbudil podobné ohlasy jako jeho předchůdce.

Co to znamená? Že tenhle sci-fi epos někomu naprosto učaroval a někoho (podobně jako kultovní jednička) brutálně nudil. Svět Blade Runnera holt není o akci a o velkolepém pozlátku. Jeho devizou jsou velké myšlenky v komorním balení, které se víceméně "náhodou" rozebírají před vymakaným epickým pozadím. Denis Villeneuve tak logicky nesklouznul k bitvám ze Star Wars a akčním hodům z Terminátora - i když by vlastně mohl. Naopak zůstal plně věrný bladerunnnerovskému feelingu a natočil pokračování, které navýsost ctí ducha jedničky.

Blade Runner 2049 je tak v jádru pomalou detektivkou, která pokládá těžké otázky a nijak nesprintuje k odpovědím. Obyčejné vyšetřování se časem rozpíná k rozsáhlejším problémům, Villeneuve ale nikdy nehodí ručník do ringu a nepřepne do blockbusterové polohy. Všechno je tu osobní, depresivní a občas se vyloženě hraje proti očekáváním. I když se tedy jedná o klasickou sci-fi, která stojí na důležitosti jednotlivce tváří v tvář kruté realitě, pořád dostáváte něco navíc. A samozřejmě to celé vypadá božsky.

Deakins se holt na filmu vyřádil stejně jako všichni ostatní. I přesto ve vás ale zůstane pocit, že to vlastně mohlo být ještě lepší. Neříkám, že by se nutně mělo krátit - naopak je dobře, že vás vymakané prostředí může v klidu pohltit. Goslingův hrdina ale bohužel nestrhne tolik jako kdysi Deckard, a i když řeší podobně zapeklité věci, Villeneuve z nich nevyždíme vcelku potřebné emoce. Nový Blade Runner je zkrátka o něco chladnější, než by podle papírových předpokladů měl být. A navíc nenabízí ani tak silné protivníky, protože Leto ve filmu skoro není a Sylvia Hoeks sama všechno nezvládne.

Pak je tu samozřejmě problém, který asi neměl řešení - návrat (mimochodem znovu vynikajícího) Harrisona Forda. Kdyby člověk nevěděl, že ve filmu bude, první dvě třetiny by možná vnímal jinak. Takhle jde do jisté míry o "čekání na Deckarda", a jakmile se objeví, začne vás zajímat o něco víc než hlavní hrdina. Vážně chápu, že to nešlo udělat jinak - to už by výlet do roku 2049 propadnul tuplem. Villeneuve ale holt neprodá Goslinga natolik, abyste mu bezmezně fandili a nechtěli vidět nic jiného.

I s těmihle problémy je však nový Blade Runner malým triumfem. Technická realizace je totiž naprosto bezchybná, jeden nápad střídá druhý a oslnivých scén taky není zrovna málo. Rezervy by se ale holt ještě našly. Doufejme tedy, že to (za dalších pár dekád) někdo zkusí znovu a vyždíme potenciál tohohle světa na absolutní maximum. (8/10)

Blade Runner 2049 na blůčku vypadá a zní naprosto fenomenálně. Moc velkou radost ale nebudete mít z bonusů, které jsou bolestivě nedostačující. Chápu, že Villeneuve vlastně točil nejdražší nezávislák všech dob, takže se na doplňcích muselo šetřit. Zrovna původní Blade Runner má ale slavný tříapůlhodinový dokument Nebezpečné dny, který tu ani zdaleka nemá ekvivalent.

Co tedy dostanete? Jeden dvaceminutový featurette o designu nového světa (jeho stejně dlouhý bráška o castingu na českém disku bohužel chybí), trojici prequelů, které vyšly na internetu (2022: Black Out, 2036: Nexus Dawn, 2048: Nowhere to Run), a pětici featurettů o všem možném, které mají dohromady zhruba 10 minut. Třešnička na konec? Bonusy nemají české titulky. Kromě minima informací tak leckoho čeká i jazyková bariéra, což u jednoho z nejlepších loňských filmů docela zamrzí.

Nový Blade Runner se bohužel neproměnil v kinematografický triumf, který jsme tak trochu čekali. A pokud jste doufali v nabušené blůčko, máte smůlu. I tak se ale zrodila osobitá a řemeslně brilantní sci-fi, kterou alespoň netrápí klasické hollywoodské neduhy. Třeba bude Villeneuvovův sequel zrát s časem, stejně jako Scottova jednička. V tuhle chvíli je nicméně důležitá jiná věc - aby si Deakins konečně došel pro toho Oscara!

Obraz: 2.40:1 1080p (MPEG-4 AVC)
Zvuk: DTS-HD MA 5.1 anglicky, DD 5.1 česky
Titulky: české
Datum vydání: 7.2.2018
Cena: 268,- (DVD), 448,- (BD), 808,- (UHD BD + BD)

Za zapůjčení disku na recenzi děkujeme společnosti Filmgame.