Na rozdíl od Civala by mě nenapadlo zařadit Spikea Lee mezi své oblíbené a velebené režiséry. Musím však uznat, že mě ta hrstka filmů, co jsem od něj viděl, vyloženě nadchla. Na jeho novinku jsem se tak těšil i přesto, že nejsem nijak zainteresován v bojích minorit o místo na slunci. Ale i když ponecháme hluboké myšlenky (které rozhodně nechci zlehčovat) stranou, zůstane špičková filmařina, a to není vůbec málo. K čemuž zjevně došla i porota v letošních Cannes, která snímek ocenila Velkou cenou.

Spike Lee zpracoval neuvěřitelný, ale pravdivý příběh černošského poldy, který ve Spojených státech 70. let jako první nastoupil k policejnímu sboru. A zanedlouho se dokonce stal členem Ku Klux Klanu, v čemž mu díky jeho inteligenci nezabránila ani černá barva pleti. Zní to jako naprostá šílenost, ale Lee se alespoň v základních rámcích drží reality, respektive knižní předlohy. O absurdní humor tedy není nouze a Lee ho dokáže skvěle zdůraznit, a přitom nezabíhat do parodické bizarnosti.

Hlavní úlohy se chopil John David Washington, který charismatem rozhodně nešetří. Ještě víc bych ale chtěl vyzdvihnout Adama Drivera, zřejmě jednoho z nejzajímavějších herců současnosti. Chemie mezi těmito parťáky funguje skvěle, a čím víc to budou rasistickým redneckům natírat, tím je budete mít radši.

Výsledná devítka, na kterou už jste určitě doscrollovalil, je možná trochu zkreslená festivalovou atmosférou, plnou komorních rodinných dramat s pomalým tempem. Spike Lee stojí oproti tomuto přístupu ve výrazném kontrastu. Jeho režie je lehká a místy působí až odfláknutě - to když má člověk pocit, že by preciznější tvůrce z dané situace vytěžil větší drámo či humor. Tohle klamání tělem je však pro Leeho typické a ve skutečnosti má vše důkladně promyšlené, což se projevuje hlavně v přehlédnutelných detailech. Vždy se drží o krok před divákem, kupříkladu tak, že neprozradí nějakou informaci (kterou by vás ani nenapadlo chtít), a ve vhodnou chvíli se s ní vytasí. Je opravdu lahůdka, sledovat mistra při práci.

A když k tomu přidá i našlápnuté tempo a stylový audiovizuál, není o čem. Zobal jsem mu z ruky, ačkoli nejsem americký liberál, pro kterého se musí jednat o naprosté blaho. Straight Outta Compton, Uteč, Black Panther, teď tohle; black power v Hollywoodu do toho šlape. Tentokrát zřejmě otevřeněji než jindy, neboť se nejedná o satirický horor či akční komiksárnu, nýbrž (plus mínus) realistický příběh, navíc s doslovnými odkazy na loňské rasové nepokoje v Charlottsville či Trumpovu politiku. Za zmínku stojí i jméno Jordana Peeleho (režisér Uteč) na producentské stoličce, které samo o sobě předjímá společenskou angažovanost. A i pokud vás téma nezajímá, stačí si prostě pamatovat, že Spike Lee natočil další výborný film.