Pete Davidson je teď asi nejzářivější hvězda skečové Saturday Night Live a letos měl v plánu začít na plný úvazek okupovat kina. Jeho napůl autobiografie The King of Staten Island se nakonec kvůli koronaviru do kin nepodívá, přesto působí z trailerů velmi sympaticky. Režisér Judd Apatow natočil skvělou Zbouchnutou a před pár lety mizernou Vykolejenou, která měla nastartovat kariéru Amy Schumer, tak doufejme, že Davidsonova novinka bude mít blíž k tomu prvnímu filmu. Ale to teprve zjistíme. Tenhle sympaťák o sobě však dává vědět ještě před premiérou The King of Staten Island a jeho první velký (i když vlastně dost malý) film Big Time Adolescence rozhodně stojí za pozornost. I proto, že sám Davidson tu ukazuje, že pro něj evidentně není nutné cpát se za každou cenu do popředí. 

Hlavním hrdinou je šestnáctiletý Mo Harris, jehož starší sestra Kate před pár lety randila se sympatickým flákačem Zekem a Mo si s ním docela sedl. A i potom, co se Zeke a Kate rozešli, zůstali dva kluci kamarádi. Mo se v Zekovi tak trošku vidí a jemu nevadí mít o pár let mladšího kámoše, kterému může ukazovat, jak super život může být, když je v šuplíku vždycky troška trávy, každý víkend se dá zajít na nějakou párty a hezké holky jsou správně usměvavé a mazlivé. Rodiče Moa z toho nemají moc radost a vidí, že jeho starší kamarád není cool, ale spíš neambiciózní a neschopný budižkničemu, zatím ovšem k žádnému průšvihu nedošlo, takže to nechávají být. Jenže když Zeke Moa poprosí, aby zkusil začít prodávat ve škole marihuanu, začnou se věci malinko komplikovat. Jenže už možná bylo načase…

Big Time Adolescence se možná na první pohled tváří jako komedie o dospívání ve stylu Superbad nebo přeci jen malinko vážnějších kousků jako Šprtky to chtěj taky, ale rychle se ukáže, že scenárista a režisér Jason Orley se pokouší spíš budovat pohodovou atmosféru než vyloženě točit komedii. Takže tu jsou úsměvné momenty, celkově je však Big Time Adolescence mnohem víc ukotvené v realitě a svou atmosférou dost připomíná režijní debut Jonaha Hilla Devadesátky. Stejně jako Hill se i Orley dovede dostat divákovi pod kůži a přinutit ho, aby všem těm flákačům, zevlákům a pohodářům držel palce a tak trošku přehlížel, že celé jejich chování malinko smrdí průšvihem. A z úsměvného poflakování na nekonečných večírcích vrátí hrdiny zpátky do reality trošku bolestivým způsobem. 

Samotná zápletka i dějové zvraty nejsou nejoriginálnější, ale díky sympatickým hrdinům funguje přesně tak, jak by měla. A Davidson je v hlavní roli vyloženě parádní. Nevím, jestli cíleně hledal scénář, ve kterém by mohl být nejen za komika, ale ukázat se i ve vážnější poloze, rozhodně mu však tahle poloha svědčí. Stejně jako jeho kámoš Mo ho budete zpočátku obdivovat, aby vám ho postupně začalo být trošku líto a možná jím i začnete lehce pohrdat. Jeho Zeke je vlastně cool, ovšem jen na povrchu. Odmítl zestárnout uvědomit si, že už není na střední škole a měl by být trošku zodpovědnější a začít se chovat dospěle. Jenže neví jak. A fakt mu to sedí!

Přehrajte si trailer Big Time Adolescence je na první pohled takový obyčejný malý film, který kombinuje humor, drama a stokrát řečené ale pořád dokonale platící životní pravdy. Na druhou stranu všechno to v něm do sebe zapadá tak dobře, že mu tu absenci jakékoliv originality bez problémů odpustím. A jsem zvědavý na to, co Davidson předvede dál. Že by nemusel být jen komediální rychlokvaškou, je jasné už teď.