Příběhů o investigativních reportérech, kterým se v jistém okamžiku kariéry příliš nezadařilo (=dostali se příliš blízko a byl z toho malér), lze napočítat zhruba stejně jako příběhů o Popelkách, které přijely hledat své štěstí do velkoměsta. Tenhle zastihuje mladého reportéra, C. J. Nicholse, na vrcholu jeho kariéry, což mimochodem znamená, že právě rýpnul do vosího hnízda a někdo zařídil, aby si zbytek záležitostí probral v chládku za mřížemi. Co s tím má společného Michael Douglas? To se přímo nedozvíte, ale tvůrci se ho do většiny scén traileru snaží procpat zuby nehty. Aby ne – když se na scénu vyřítí on, hned má člověk pocit, že narazil na Hollywood a ne průměrné béčko, které ho vlastně vůbec nezajímá. No, ruku na srdce – ono ho ve skutečnosti stále moc nezajímá (protože jednoduše není moc zajímavé :-), ale Douglasova přítomnost tu dozajista působí zatraktivňující element. Pak už tu totiž zbývá jenom onen reportér a ta „dívka uprostřed“ (to jsem si nevymyslel, říká to ten pán s hlubokým hlasem!). Pokud stále přemýšlíte, odkud ji znáte, tak vězte, že si ji podala Samara v jedné z úvodních scén Kruhu a pak si střihla hned v hlavní roli Nenávisti 2. A prošla se i dvakrát se Sesterstvem putovních kalhot, což ji záhadným způsobem doporučilo do role dívky, která spí s mladými právníky a utíká na parkovištích před hloupými řidiči aut, které bourají do sloupů. Tím jsme se přesunuli k jediným dvěma zajímavým scénám (no, možná ještě ten výbuch auta), které si možná budete pamatovat celé dvě minuty. Zbytek zcela jistě zapomenete o mnohem dříve, i když řemeslně je zcela na úrovni a dodržuje pravidla „správného traileru“.
