Tož což o to, vizuálně to zajímavé je. Trailer opravdu dostál pověsti, že vše ve filmu bude až na dřeň civilní, šedé a bezútěšné. A to je. Jen mám dojem, že pokud si v USA hanlivé přívlastky - „zfilmovaný National Geographic“ - vysloužil Terrence Malick za svůj Nový svět, nemůže Sturla Gunnarsson, který jakoby se místy nechal inspirovat manifestem Dogma 95, dopadnout o moc lépe. Demystifikace některé diváky bolí jako rozpálené inkvizitorovy kleště a tudíž mám obavu, že nesnesou pohled na to, že zlobr Grendel, kterého si jistě i díky Tolkienovi a spol. představovali jako minimálně patnáctimetrové stvoření, je jen takový přerostlejší hráč NBA (Zemeckis to stále jistí). A ještě k tomu má své důvody být malinko mimo svou kůži. Vzpomínky jsou potvora. Jak by asi bylo vám, kdybyste byli malé vousaté dítě a někdo by vám srazil ze srázu taťku? Ještě k tomu šípem. Já osobně bych vyrostl a po zbytek života bych po všech menších lidech házel celé hromady paroží. Možná by pak někoho trklo, že takové věci se nedělají. A nyní už na vážnější notečku: pevně doufám, že film dodá motivacím postav nějakou dvojznačnější linku, protože to, co lze prozatím o příběhu vyčíst, je stokrát ohraná variace na „vy jste mi zabili X a já vás za to zabiju všechny“. Což je model, o němž jsem si naivně myslel, že odumřel s 80. lety a nedokážu ho překousnout, ačkoliv jsou v Beowulfově traileru tak dobře nastříhané akční sekvence a hudba notně zvyšuje tlak, teplotu a rosný bod. Snad bude tím příslovečným jazýčkem na vahách postava herečky Sarah Polley, která mi tam tak nějak sedí i nesedí. A to je možná dobře. Každopádně je trailer na Beowulf & Grendel jedním z mála ze začátku roku 2006, které mám chuť si pustit párkrát po sobě. Divné:-)