Musím se přiznat hned zkraje, že jakkoliv mne např. McKayův Zprávař bavil (a Ricky Bobby doháněl k šílenství), mám k tomuhle stylu slepování celovečerní stopáže značné výhrady. A kde jinde je otestovat, než u další profesní bžundy, tentokrát shodou okolností kryjící se s dobře zajetým subžánrem, totiž parťáckou komedií. Will Ferrell totiž vyfasoval do kanclu Marka Wahlberga. Těžko říct, zda to bylo kvůli tomu, že dvojice prcek-dlouhán vypadá dobře na plakátech, nebo prostě McKay chtěl obsazením Marky Marka získat trochu respektu pro akční scény. Trochu to ovšem skřípe, hlavně proto, že oba borci mají sklon k přehrávání asi tak jako ho má Porsche k přetáčivosti. Ne že by Wahlberg začal mluvit s kytkama, ale když se začne vztekat a Ferrell do toho přidá svoje charakteristické pištění, začne to s chatrnou McKayovou zápletkou vypadat bledě.

Přitom rozjezd je tak parádní, jak si ho pamatujete z trailerů. The Rock a Samuel L. Jackson mají pod palcem celé oddělení a jsou za hvězdy, zatímco ostatní jen vyřizují jejich papírování a šoupou nohama. Jakmile však obě celebrity z plátna napochodují rovnou na onen svět (prozradím, že od úvodních titulků neuběhne ani minut pět), strhne se mezi zbytkem policajtů válka o post na výsluní. A co čert nechtěl, naše nesourodá dvojice zrovna natrefí na kapitální úlovek v podobě nechutně bohatého podrazáčka Stevea Coogana. Úvod je celkem sytý na dobré nápady a příjemná klišé - Ferrell je klasický kancelářský suchoprd, co řídí Toyotu Prius a má rád svoje kravaty, Wahlberg je ke stolu přikován díky prohřešku z minulosti a nejradši by šel hned do ulic vyprazdňovat zásobníky. Nebo by si alespoň zaběhnul k Ferrellovi domů, aby svedl jeho ženu. Tu totiž hraje Eva Mendes. Věčně polonahá, nadržená a ke všemu svolná Eva Mendes.

Klasicky absurdní předpoklady jsou v McKayových filmech základem, ale v parťácké žánrovce, jejíž mantinely jako by byly nadřazené komediální improvizaci, dostávají příliš málo prostoru. Jako by se McKay nechal oslnit štědrým rozpočtem (90 milionů) a přestal mířit na branku. Film se tak rychle po příchodu Steva Coogana (a jeho drsňácké ochranky vedené Rayem Stevensonem) rozpadá do jednotlivých scének. Kulisy a průhledně nahozené fóry se střídají tak rychle, že si připadáte jako na promítání skečů z Funny or Die. Občas se některý povede, jindy zas ne, ale hlavním pojítkem je tu bezradný Wahlberg (ten film je prostě psaný víc na Ferrella, takže Wahlberg je spíš sidekick… někdo mu to ale zapomněl říct) a přestylizované akční scény. Zpomalovačky, nevhodný hudební podkres a spousta divných grimas… vypadá to trochu jako postelovky ve filmech Zacka Snydera. Prostě trochu surreálně. A ne, nemyslím to v dobrém.

Nejhorší ale je, že McKay opravdu neví, o čem má po půlhodině děje točit. Nechce se zamotat do policajtských klišé, a tak radši začne žónglovat s formou (střídají se tu nejen akční slow-motiony, ale i comicsová barová vložka, převlekovka jak z filmů Martina Lawrence a další křečovité odbočky). Děj během těch experimentů stojí na místě, takže snad nikoho nepřekvapí, že si např. k postavě Raye Stevensona nevytvoří vůbec žádný vztah. Na záporáka mu chybí charisma i schopnost někoho vystrašit - vždyť přece víme, že mu Ferrell ujede Priusem a byl by schopen ho sejmout tak, že by mu z ruky vypadla pistole, trefila akvárko a to by srazilo lustr, co by Stevensona švihem vyprovodil skrz okno z třicátého patra. Nestalo se to, ale klidně mohlo, protože tyhle absurdity se tu zkrátka dějí. Jen v nich neúčinkují lustry ani piraně. Což je škoda, hned to mohlo být o fous zábavnější.

Takže dokud se McKay nenaučí za kamerou držet niť (schválně kdo bude schopen, nebo spíš ochoten, sledovat ten případ, co hlavní dvojka řeší… obávám se že nikdo - o to kryptičtěji pak působí závěrečné titulky - jak z dokumentu od Michaela Moorea), Wahlberg znova nezačne řečnit s flórou a Eva Mendes nezačne hrát sexbomby na plný plyn, budu u toho filmu usínat. Skoro bych rád věřil, že jako v případě Zprávaře má McKay a spol. nějaké další tři hodiny materiálu, ze kterých by šel sestříhat mnohem lepší film. Víc Michaela Keatona a jeho hlášek by určitě prospělo.