Říká si woody a o psaní recenzí na MovieZone sní už odmalička. Tak jsme ho přizvali do party. Přivítejte našeho nového recenzenta vřele a nechte si hned pro začátek doporučit, čemu se letos zaručeně vyhnout. Jít, či nejít? Toť otázka!

Posmívat se druhému dílu Bastardů je velice snadné.  Jsou špatně natočení (jedna postava skončí na ARU, v následující scéně dělá křoví), působí levně a nebývale amatérsky (závěrečná autohonička je ultimátní WTF). Přitom se snaží působit seriózním dojmem díla, které tepe do nešvarů a nastavuje zrcadlo neduhům české společnosti. Člověku jich je trochu líto, protože když si odmyslí všechno okolo (rozuměno celý film), tak prvotní myšlenka „točíme o věcech, o kterých se nemluví“ je chvályhodná.

Ale i lítost má své meze.

Bastardi II: FOTOGALERIE

Těžko lze brát nějak vážněji film, do kterého byli obsazeni lidé jako Jiří Krampol (Nikdo není dokonalý), Martin Dejdar (Comeback), Jan Šťastný (Ordinace), Kateřina Brožová (Pojišťovna štěstí), Eva Čížkovská (Hospoda), Ivo Jahelka (zpívající advokát) nebo Ján Bendig (Superstar). Tedy persóny, které si slušný člověk v televizi nepustí ani při absinthovém dýchánku s přáteli.

Průšvih není ani tak ve jménech, jako spíše v hereckých (ne)schopnostech většiny jmenovaných. Ve spojení s naprosto mimózními dialogy (scénář, produkce, hlavní role Tomáš Magnusek) pak tvoří výbušný koktejl směšnosti, který zatřaská zejména ve scéně, kdy Kateřina Brožová pohnutě líčí, proč nemá ráda ty malé cikány: „Když mi bylo deset, měla jsem krásné růžové šatičky. Jednou jsem šla městem a přišla ke mně parta malých cigánek s nožem. Svlékly mě donaha a šaty mi rozpáraly. A proto nemám ráda cigány!“

Scénář vůbec patří do říše snů. Dialog žákyně s učitelem vypadá povětšinou takhle:

Žačka (s romským přízvukem): A vy vypadáte jako skin, pane učiteli.
Učitel: A co tím chceš říct, holčičko?
Žákyně: Že vám ho asi vykouřím, hehehe.

Cílovka filmu (čtenáři Blesku, kterým stačí k vyjádření světonázoru capslockem napsaný titulek se třemi vykřičníky) bude mlaskat blahem, jak někdo ukazuje reálný stav českého školství. Scény ze školy se však nedají brát moc vážně, protože celí Bastardi se odehrávají v nějakém hypotetickém vnějším vesmíru, ve kterém malému okresnímu městu vládne už od rudého února rodinný klan Jiřího Krampola (který hraje záporáka úplně stejně, jako vypráví vtipy v televizi) a všechna brutální úmrtí z prvního dílu se komentují lakonicky „Byl to pro nás těžký rok.“

Přehrajte si trailer V prvním díle člověka překvapili dětští neherci. Příjemně, nutno podotknout. Ve dvojce taky překvapí. Ale tím, že hrají a hlavně mluví jako Forrest Gump po lobotomii (kluci) nebo zfetované ruské šlapky (holky). Je to smutné, ale člověk už to časem bere jako součást koloritu mikrokosmu Bastardů.

Trilogie Bastardů (ano, bude třetí díl, všichni se moc těšíme) připomíná svým naivním zobrazením příčin nejrůznějších problémů Nahotu na prodej. Toto přirovnání má dvojí efekt: milovníci trashe poběží do kina, kde už dávno sedí a čvachtá si cílovka; normální lidé zůstanou doma a Bastardy benevolentně přejdou, protože si nezaslouží ani zbla zájmu.