Padesát let je pořádný kus života a kondenzovaný do jednoho časosběrného dokumentu může o člověku ledacos prozradit: ukázat formování osobnosti. Konfrontovat ambice, plány, tendence a jejich realizaci. Vypíchnout úspěchy. Nasvítit životní etapy, hledání sebe sama i iluze. Zvýraznit odbočky, tápání, konflikty a selhání. O zpěvačce Báře Basikové se nešíří nijak divoké zvěsti - a pokud kdy ano - jsou dávno zapomenuty a odvál je čas. Takže zbývá proud situací, které vás mohou zasáhnout právě tím, jak jsou obyčejné a u veřejně exponované osobnosti, u níž se bezprostředně potkává profesní a soukromý svět, svým způsobem předvídatelné. Přirozenou neviditelnou kotvou je tu režisérka Helena Třeštíková, která má mimořádný cit pro sledování jemného přediva, ze kterého je utkán život, a zároveň potřebný metodický odstup (osobně by mě zajímalo, kolik osobností takhle paralelně sleduje). Teaser zatím háže různorodá témata trochu bez ladu a skladu na jednu hromadu, ale cítím tu příslib podívané, která by klidně mohla příští rok aspirovat na nejednu cenu.
