Filmů, kde je Scarlett Johansson degradována na sexuální symbol s pohledem, který většinu mužské populace dostane do kolen, povážlivě přibývá. A asi už to nebude lepší (viz. Spirit Franka Millera). Co naplat. Zkrátka mi přijde, že ať už je film jakýkoliv (tj. je to Ostrov Michaela Baye nebo tahle polovážná exkurze mezi potenciální páry), Scarlettiny křivky budou vždycky bít do očí nejvíc. I v tomhle traileru se takový scénář potvrzuje – do momentu, než odhodí své svršky a vyprovokuje svého „nejlepšího kamaráda“, jde v podstatě jen o průměrnou konverzačku, kde pobíhá hromada hvězd a řeší, jestli jim někdo zavolá/pošle mail/textovku/bůhvícoještě. A je jich opravdu velká hromada, tudíž si asi řeknete, že na tom všem něco musí být, i když tomu z kalhot očividně koukají hodně nezávislé trenýrky. Taky že na tom něco je. Po dlouhé době mám pocit, že ti lidé říkají pravdivé věci a nesnaží se jen opírat o vymyšlené scenáristické konstrukty. Navíc to dělají v příjemném tempu, kde se mísí lehkost vtipu s drsností pravdy v natolik těsném poměru, že nejde říct, jestli je to víc komedie nebo smutný příběh o řadě životních vystřízlivění. A poslední minuta tomu sesazuje tu urputně drženou, striktně konverzační, korunu a dělá z celku filmovější a rozhodně přístupnější film. Tedy aspoň náhled na film. Který funguje bez problémů a svůj účel plní.
