Ani ve snu! je příznačně ke svému trochu infantilnímu názvu filmem pro mladé. Premiéru měl na Berlinale, kde byl vybrán do sekce Generation 14+, což jasně hovoří o jeho věkové cílovce. Žánr filmů pro děti a mládež byl dlouhé roky československou doménou, bohužel v posledních letech tu moc perel nevzniká. A novinka Petra Oukropce není výjimkou.

Oukropec je výborný producent a společnost Negativ, kterou spoluzaložil, se podílela na vzniku několika skutečně špičkových snímků. Třeba Gedeonův Návrat idiota je podle mě jedním z vrcholů české porevoluční tvorby, jenže na režisérské sesli se Oukropec zatím ocitl jen jednou, a to s komedií pro děti Modrý tygr. Ta před pěti lety nezaznamenala žádný velký úspěch a po právu upadla v zapomnění.

Jeho další pokus je už pro trochu starší děti. Pro puberťáky, kteří si procházejí revoltou vůči rodičům, prvními láskami a snahou dělat něco jedinečného. Přesně taková je i šestnáctiletá Laura, hlavní hrdinka příběhu. Zalíbí se jí parkour, což je stále populárnější forma městského cvičení, ve kterém jsou spartakiádní šortky nahrazeny vytahanými tepláky a místo obručí a stuh metají tihle gymnasté přemety skrz tramvaje, opuštěné továrny a billboardy. A Laura se zamiluje do Lukyho, místního parkourového guru, což samozřejmě není jednoduše opětováno. Do toho se míchá pár kamarádů a kamarádek, kteří k sobě poměrně náhodně cítí různé sympatie a tak dále.

Podivnou vložkou jsou pak Lauřiny fantazie, v nichž má svět pod kontrolou a zvládá všechno, co v realitě tak snadno nejde. Tyhle dvě roviny se ovšem začnou časem prolínat a příběh začne být pořádně divný. Můžeme v něm hledat různá podobenství o dospívání, bohužel to ale nezakryje základní problém, že chování postav nedává moc smysl a události se dějí až příliš nahodile.

Tematicky tu nic podobného nebylo, takže je Ani ve snu! neotřelou osvětou této bohulibé aktivity. Film si díky tomu vystačí s minimem kulis a většina scén se odehrává v městských zástavbách, na něž se díky aktivitám hrdinů díváme úplně jinak, jenže představitelé mladých hrdinů očividně nejsou herci a spousta replik jim prostě nejde přes pusu. Klára Melíšková a Jan Vondráček ve vedlejších rolích to nezachrání a hlavně o ně tady vůbec nejde. V rámci své cílovky tu máme obstojných 80 minut motivačního filmu o tom, jak si jít za svými cíli a přežívat nástrahy dospívání, výsledný mix ale není ani řemeslně dost ochucený na to, aby šmakoval i nezaujatým divákům.