Každá generace filmových diváků má svoji přeslazenou limonádu v podobě nekonečné série filmů o mladých krásných lidech hledajících k sobě cestu navzdory tomu, že jeden z nich chlastá, je hulvát, sadomasochista nebo upír. Občas je to okořeněno zvláštním zasazením (Hunger Games) nebo nadpřirozeným původem hlavních hrdinů (Twilight), ale většinou se jede stará dobrá klasika – mladá nezkušená dívka z dobré rodiny, co má před sebou zářivou budoucnost, se bláznivě zamiluje do kluka, před kterým starostliví rodiče zavírají nezletilé dcery doma a instalují jim na mobily rodičovské zámky.

Třeba série After. Pokud vás tato úderná romantická brigáda útočící již od roku 2019 na rozechvělá srdce roztoužených diváků (nebo spíš divaček) zcela minula, přečtěte si ještě jednou předchozí větu a hned budete znát obsah všech čtyř dílů. Mladá krásná Tessa (Josephine Langford) propadla kouzlu problémového Hardina (Hero Fiennes Tiffin) a čtyři díly to pořád dokola řeší. Do kin teď dorazilo finální pokračování tohoto veledíla adaptujícího růžovou knihovnu spisovatelky Anny Todd a jak propaluje originální český distribuční název, oba hlavní hrdinové budou žít v odloučení. A vás jistě zajímá, jak to s nimi dopadne.

Na konci čtvrtého dílu se Tessa s Hardinem „definitivně“ rozešla a žije svůj vlastní život. Rozkol nastal kvůli vydané knize, jenž sice zařadila Harina mezi nejtalentovanější autory současnosti, ale zároveň odhalila veškeré intimnosti jejich vztahu, což Tessa nedokázala patřičně ocenit. A tak nastal konec. Hardin to neunesl a utápí svůj žal v alkoholu. Začátek pátého dílu ho tak zastihl v problematické situaci, protože bez Tessy nedokáže psát, ačkoli už dávno měl nakladateli odevzdat svůj další rukopis. A tak nezbývá nic jiného než z rušného Londýna odcestovat do poklidného a evropskou exotikou vonícího Lisabonu, aby tam zpytoval svědomí, odčinil některé předchozí hříchy spáchané na jedné z jeho obětí (Mimi Keene ze Sexuální výchovy), přestal chlastat, napsal konečně další knihu a vrátil se k Tesse. Vše v uvedeném pořadí.

Odloučení je adaptací pátého dílu knižní série After, který je ovšem částečně prequelem, v němž se řeší Hardinova minulost ještě z doby, než poznal Tessu. Režisérce a scénáristce Castille Landon, podepsané i pod předchozími dvěma díly After, to ale příliš nevadilo a udělala z toho regulérní pokračování. A to je asi to nejzajímavější, co se o Odloučení dá říct. Jinak se vše odvíjí v zajetých kolejích. Užijeme si neexistující příběhový oblouk bez jakéhokoli fungujícího dramatu, spoustu mladých polonahých těl, několik mládeži přístupných erotických scén, a především nekonečnou řadu rozněžněných vzpomínek Hardina na Tessu. Překvapivé je, že z filmařského hlediska jsou tyto střípky to nejvděčnější, co Odloučení nabízí a s trochou nadsázky fungují jako sonda do duše rozpolceného Hardina. Všechno ostatní je bohužel naprosto neživotné a sterilní jako podlaha v nemocnici před velkou vizitou.

Většina herců nemá co hrát, protože jim scénář nedává prostor pro jakékoli herecké vyžití. Jsou tu jenom archetypy odříkávající své papundeklové repliky typu „Jsme si souzeni!“ nebo „Nedovedu si představit svůj život bez tebe!“ To platí i pro Hero Fiennes Tiffina, jehož role mu nedovolí o moc víc než sundat košili. Šanci na reparát dostane v novém filmu Guye Ritchieho The Ministry of Ungentlemanly Warfare, kde se uvidí, jak na tom s herectvím doopravdy je. V Odloučení je bohužel pouze za hezounka, jemuž to věčné fuckování a pochlastávání vůbec nevěříte. Jediné, v čem se Odloučení liší od předchozích dílů, je nepřítomnost Tessy.

Ta totiž ustoupila do pozadí a celý film se věnujeme Hardinovi a jeho lisabonskému dobrodružství. Do děje naskakuje pouze v podobě vzpomínek z předchozích dílů a objeví se až na samotný závěr, kdy se Hardinovi omluví, vezme si ho a porodí mu dvě děti. To vše v posledních pěti minutách filmu. Jako kdyby to už chtěli mít všichni rychle za sebou a zvědavému divákovi (pokud nějaký takový existuje) rychle vyklopit, jak to tedy dopadlo, když se většinu posledního dílu věnují nezajímavé podzápletce. Aby náhodou někdo nečekal další pokračování. To už by totiž bylo moc i na otrlého diváka, jemuž nad postelí visí plakát Belly a Edwarda. 

Přehrajte si trailer Zkratkovitým koncem se navíc celá série odkopala a odhalila, pro koho je vlastně určená – a mladí dospělí to rozhodně nejsou. After je totiž exemplární ukázkou romantiky pro starší a pokročilé, kteří se chtějí na krátký čas ztratit ve světě hezkých mladých lidí, ale s pevnou zárukou toho, že život filmových hrdinů nakonec dopadne stejně konzervativně a usedle jako ten jejich. A to musí každého mladého člověka vyděsit k smrti.