Kupodivu i takhle omšelé trailery můžou skýtat nějaké výhody. Například ukázka na romantickou komedii Post Grad vám do sto padesáti sekund shrne bezmála kompletní děj, scénu po scéně, zákrutu po zákrutě a zatají v podstatě jen závěrečné rozřešení. Do kina tak můžete zamířit jen pro zodpovězení dvou otázek z finále: Vybere si naše hrdinka nového nápadníka, nebo se vrátí ke svému dlouholetému příteli, jenž se chce stěhovat? A zjistí konečně, jak naložit se svojí kariérou? Ano, je toho docela málo, zvlášť když si uvědomíte, kolik dneska stojí lístek do kina. Filmy s Alexis Bledel si na české multiplexy dělají nárok pravidelně, málokdy to ale na plátno opravdu doklepou. Minimálně tedy obě Sesterstva putovních kalhot nakonec zmizela jen na DVD a dovolím si tvrdit, že stejný osud potká i Post Grad, protože jde vlastně o to samé, jen po vysoké a s jednou jedinou hrdinkou. Do traileru to vnáší více nudy. Tím, že je Post Grad dospělejší a nepřeklikává mezi víc náctiletých hrdinek, ještě víc vyniká duševní prázdnota celého počinu. Nevím, koho může bavit tenhle způsob instantní romantiky – je to jako koukat se na Ďábel nosí Pradu bez módního zákulisí a Meryl Streep, anebo se dívat na Holku na hlídání a mít zakostičkovaný dekolt Scarlett Johansson. Zůstane jen předvídatelně sterilní báchorka o nacházení sebe sama, dospívání, rodině a lásce. A ani pořádné gagy v ní, u všech Ravenhornů, nejsou. Ten jeden závěrečný pokus o humor jen nasvědčuje, jak marná cesta téhle modrooké slečny nejspíš bude. Nacpěte do mě plesnivou jitrnici jestli se pletu.
