Francouzská akčně-detektivní škola se může vytasit se dvěma pohledy na věc. První je ten legračně akční, kde se Sami Naceri prohání v bílém Peugeotu, druhá je ta striktně vážná ze staré školy, kde se věci řeší pěkně bez nadsázky a s tvrdým výrazem v obličeji. Pokud máte dost té první škatule a stýská se vám po té druhé (naposled ji řádně zastoupila snad jen Válka policajtů), pějte ódy a chvalozpěvy. Režisér Přepadení 13. okrsku přichází s drsnou vizí zločineckého světa, kde se Vincent Cassel prohání osidly drsných hlášek,fešných zbraní a žen, pro které stojí za to zemřít. A nebýt toho urputně chvátajícího střihu, bylo by to vážně něco extra. Cassel je rozhodně tím cool gangsterem, který zvládá transformace z uťápnutých týpků v bijce s olověnou pěstí a pistolí proklatě nízko u pasu a lze mu věřit jak upřímný respekt před obtloustlým bossem, tak i útěk z vězení, který se musí zadařit, jinak je po všem. Poněkud uspěchaná, avšak vizuálně vypilovaná představovačka do světa Veřejného nepřítele dává tušit extra biják, který jde v našich končinách netradičně rozdělený do dvou jako díl první a epilog. A pokud se podíváte na CSFD a necháte se zlákat Tetsuovým verdiktem, asi odtušíte, že se bude na co těšit. Držme palce.