Režisérka Hana Ludvíková Muchová toho filmařsky za sebou moc nemá. Před osmi lety natočila krátký dokument Hranice ghetta, který vycházel z její zkušenosti s dětmi z dětského domova. V ústeckém děcáku, kde se zprvu ocitla jako učitelka angličtiny, však zůstala a natočila časosběrný dokument, sledující dospívání mladých lidí v podmínkách, jež si většina z nás neumí představit. A obraz, který před nás předkládá, rozhodně příliš optimistický není.

V průběhu více než čtyř let jsou v centru dění tři mladí lidé. Temperamentní Simona, která očividně neví, co se sebou, a uvažuje o změně pohlaví. Hiphoper Lukáš, jenž má problémy s autoritami a věří, že se dokáže uživit hudbou. A nakonec sympatický Jára, který působí (v rámci možností) zodpovědně a chtěl by velkou rodinu. Všichni tři strávili většinu života v dětském domově a kolem 18. narozenin začínají přemýšlet, co by vlastně měli dělat. Není překvapení, že se v realitě dost ztrácejí a nepřímo tak ukazují na hlubší sociální problémy celé společnosti.

Z dokumentu je totiž patrné, o jak začarovaný kruh se jedná. Dítě vyrůstající v ústavní péči musí vyvinout obrovskou aktivitu co se týče odbourávání předsudků i snahy postavit se na vlastní nohy, aby mohlo v dospělosti vést normální život. A zároveň nemá dostatek silných vzorů a bezpodmínečné lásky k tomu, aby si tyto pro život zásadní dovednosti osvojilo. Takové úvahy možná do filmové recenze nepatří, ovšem Sbohem děcáku velmi dobře funguje jako osvěta a nabízí příliš mnoho myšlenek na to, aby ho bylo možno hodnotit jen jako další zábavný dokument.

Režisérka ukazuje proměny životů chronologicky, a tak napříč sledovaným obdobím přeskakujeme mezi třemi hlavními aktéry. Vidíme, jak se jim mění život, často skokově a chaoticky, ovšem ať se aktuálně děje cokoli, neukotvenost a nedůvěra ve svět a možnosti vlastního života prostupují veškeré dění. Sbohem děcáku dobře funguje jako vhled do části společnosti, s níž většina z nás do styku jen tak nepřijde, mimoděk však nabízí i překvapivě dramatické příběhy, po jejichž zhlédnutí vám příliš příjemně po těle nebude.