Tohle trailerové řešení je poměrně netradiční, přesto stačilo za těch patnáct let mramorizovat a přesně definovat jednu z možných propagačních cest. Dnes už jí tolik nedoceníme, protože systém velkých hereckých hvězd se rozpadl – dnes už ani spojení Al Pacina a Roberta De Nira nevzbudí kdovíjaký virvál (viz Avnetův průměrný pokus Právo na vraždu). Jenže v polovině devadesátých let byla situace úplně jiná. Obě herecké persóny se těšily největšímu možnému věhlasu, obě měly Oscara a spoustu nezapomenutelných úloh v portfoliu (je víc Vůně ženy a Kmotr nebo Mafiánoi, Casino a Zuřící býk?), přičemž spojnice mezi nimi byla dráždivě narýsována už od dob druhého Kmotra, kde se De Niro s Pacinem potkali, a přesto míjeli. Geniálně, samozřejmě, ale rozhodně ne tím způsobem, aby si je šlo užít v rámci těsné herecké interakce. K té došlo až v Nelítostném souboji, v samurajskou etikou prodchnutém, přesto osudově vyhroceném střetu muže proti muži, v souboji dvou chlapíků, kteří se pohybují na jiných stranách zákona, a právě proto v sobě nacházejí pochopení a vlastně i zalíbení. Trailer tyhle vazby docela efektně vyhrocuje, takže člověk může mít pocit, že sleduje battle dvou hereckých legend… a film mu tenhle dojem bezezbytku splatí. Proto oldschoolová, ale rozhodně povedená práce.
