V každé recenzi či pouhé zmínce o tomto filmu najdete spojení „britská Zkrocená hora“. Tak to pro pořádek odbývám hned na začátku, abychom se mohli posunout dál. Tohle přirovnání je samozřejmě nasnadě, neboť homosexuální tematika a kovbojské/agrární kulisy tu už byly před více než dekádou v oscarovém hitu Anga Leeho. Jeho jmenovec Francis Lee teď podle vlastního scénáře předkládá o půl hodiny kratší a zdaleka ne tak rozmáchlou variaci na hledání lásky mezi stejným pohlavím. Ta na letošní Letní filmové škole v diváckém hlasování porazila jiné dva snímky, a tak se v distribuci AČFK dostane v lednu i do našich kin.

Počátkem roku tedy budeme moci sledovat příběh anglického floutka Johnnyho, který si užívá homosexuálních eskapád a je tak trochu budižkničemu. Což se jeho nemocnému otci a postarší babičce moc nelíbí, jelikož se mu do práce na farmě zrovna dvakrát nechce. To se ale samozřejmě změní, když do hospodářství přijde na výpomoc šikovný Rumun Gheorghe. A jak už to tak bývá, chlapci brzy společně objeví, že sympatický Balkánec umí vzít nejen za práci, nýbrž i za nevycválané mužské srdce (a u srdce to nekončí, ve snímku je i pár otevřenějších sexuálních scén).

Lee letos vyhrál cenu za režii na prestižním festivalu Sundance a nutno dodat, že v téhle oblasti působí až nečekaně suverénně. Dosud se totiž živil hlavně jako herec (a to nikterak významně). Leeho režijní vedení je jisté, bez zbytečných odboček a jasně jdoucí za svým cílem. Formální nepřeplácanost však ukáže hlavní slabinu romance z anglických blat, totiž nenápaditý scénář. Postupné sbližování obou hrdinů probíhá právě tak, jak byste čekali, a do žádných příběhových veletočů je Lee nepouští. Zůstává tak přímočarý romantický film, který umí být zábavný, smutný i laskavý, ovšem jedinou kontroverzí či odlišením od podobných děl zůstává gay tematika.

Kdo bude chtít, nalezne i prvky britského sociálního realismu, a to hlavně ve chvílích, kdy se řeší neutěšený život na anglickém venkově. Mladá inteligence odjela studovat do velkých měst, a tak pro kované místňáky zbývá jen práce a zahánění bezútěšnosti na dně sedmé pinty teplého (sic!) piva. To jsou však vedlejší motivy, které jen dotvářejí rámec pro klasickou romanci ze staré školy. Na další projekty Francise Leeho budu zvědavý, protože tohle je prostě kus poctivé filmařiny. Redefinici žánru sice nečekejte, ale zklamání z rurálního Albionu určitě nepřišlo.