O tom, že se v Hollywoodu kutí pokračování Jumanji, jsem věděl tak dva roky. Psal jsem o hercích, kteří si tam zahrají, o nové zápletce, čuměl jsem na trailery… a za tu dobu jsem nepotkal nikoho, kdo by mi řekl, že se na tenhle film těší, nebo že ho zajímá. A není ani moc divu. Celé to působilo jako banální dobrodružství a u fandů původního filmu to režisér Jake Kasdan a Dwayne Johnson taky vyhrát nemohli. Nemají Robina Williamse a až příliš okatě se snaží jít jinou cestou než původní verze. Tak moc, že se až nabízí myšlenka, že nové Jumanji na tom starém jen sprostě parazituje. Ale budiž, jsou horší věci. To, že to bude jiné, jsme věděli víceméně hned. Otázka je, jestli je to alespoň trochu dobré. A naštěstí je. 

Jumanji: Vítejte v džungli!: FOTOGALERIE

Zatímco původní Jumaji vypustilo do amerického městečka stáda slonů, otravné opice i zabijácké lovce, tentokrát je to trošku obráceně. Čtveřice spolužáků, kteří se sešli za trest po škole, objevila hru Jumanji. Teď už nemá podobu deskovky (protože ty nikdo nehraje, jak hned na začátku z úst jednoho z hrdinů zjistíme), ale herní konzole. A dvoumetrový fotbalista, nerd s obří bradavicí, školní kráska a uťáplá šprtka se dostanou do herního světa. Ten má podobu džungle plné nástrah, ať už to jsou stáda zvířat, ozbrojení žoldáci nebo zloduch s kouzelnou mocí, a pokud se chtějí vrátit domů, tak musí hru dohrát, získat obří drahokam a vrátit ho do sochy jaguára. A tak se na to vrhnou. 

Pokud na druhé Jumanji budete koukat jako na klasický dobrodružný film ve stylu „najdi tohle a dones to tam a nenech se u toho zabít“, tak obstojí víceméně bez problémů. Párkrát jsem si u něj vzpomněl na podobné kousky, které Dwayne Johnson točil na začátku své herecké kariéry a pokud vás neurážela Cesta na tajuplný ostrov 2 nebo Útěk na Horu čarodějnic, zvládnete i tohle. Není tu nic moc nového, jen pár bitek, nějaké to utíkání, občas humor a pokusy o velkolepou akci, které nefungují úplně ideálně kvůli trochu odfláklým trikům. Jako dobrodružství pro celou rodinu to vcelku obstojí. Jen nesmíte chtít nic nad rámec nenáročného průměru. Je tam všechno, co byste asi chtěli vidět, ale nic víc. Síla Jumanji ovšem tkví v něčem trošku jiném. 

Asi jste pochopili, že když píšu v jednom odstavci o nerdech a šprtkách a v druhém o Dwaynu Johnsonovi, moc to nesedí. Jumanji: Vítejte v džungli totiž celkem chytře využívá nápad, že hrdinové ze střední školy se do herního světa přímo nepřesunou, ale objeví se v něm v podobě postav, které si na začátku hry vybrali. Z milovníka počítačových her je namakaný Dwayne Johnson a z fotbalové hvězdy prťavý Kevin Hart. Vypadají jinak, zachovávají si však své původní charaktery. Díky tomu mohou celkem snadno projít takovým tím povinným kolečkem sebepoznání, kdy se silák musí vyrovnat s tím, že vypadá jako Frodo Pytlík a musí pochopit, že síla není všechno a instagramová královna v těle Jacka Blacka musí dojít k poznání, že na světě jsou důležitější věci než počet lajků pod fotkou. Chytrý nápad? Docela jo. Nosný? Určitě. Ale hlavně kvůli hercům. 

Všichni před kamerou si totiž tohle blbnutí s postavami užívají. Dwayne Johnson obstojí jak v roli hrdiny, tak i jako posera, co moc neví, jak si poradit v těle s obřími bicáky. Karen Gillan je dostatečně sexy, zároveň si však dovede právě z téhle věci utahovat, ale nejvíc se tu vyřádil Jack Black. Ten už dlouho neměl pořádný hit a roli, která by mu dovolila naplno využít jeho potenciál a vyhrocenou komiku plnou přehrávání. Osobně úplně nemusím vtipy založené na tom, že si muž a žena prohodí těla, ovšem obtloustlý Black pokoušející se naučit Karen Gillan flirtovat se záporáky, mě jednoduše bavil. No a Kevin Hart? Ten se opět snaží přesvědčit svět a nejspíš i sebe samotného, že by z něj mohl být nový Eddie Murphy. A i když mu to nejde, otravný je míň než obvykle. 

Přehrajte si trailer Jake Kasdan zkrátka natočil fajn dobrodružnou podívanou, která zvládá bavit v akčních scénách a díky dobrým hercům i v momentech, kdy nikdo nikam neutíká, nekřičí nebo nic nevybuchuje. Krom toho dovede občas chytře využít faktu, že hrdinové jsou ve videohře a musí se tomu přizpůsobit schopnostem svých herních postav. Prostě pár nápadů tu je. Zase bych byl ale nerad, kdybyste měli pocit, že z nového Jumanji vylezla bůhvíjaká pecka. To úplně ne. Jen je to poctivě odvedená práce, která i přes pár chytrých nápadů hraje možná až příliš na jistotu a ani se moc nepokouší být něčím víc než jen neurážející podívanou plnou triků, vtipů a nevázaného blbnutí. Na dvě hodiny to v kině bez problémů zabaví, očekávat ale nějaký významnější divácký zážitek bych asi raději nedoporučoval.