Natlačit do dvou minut co nejvíce epických skladeb a nechat je ležet jen tak ladem, to mi u trailerů nikdy moc nevonělo. Ten na I am Legend trpí podobnou nedokonalostí. Se střihači ukázek je to totiž jak s dětmi v cukrárně: dejte jim velký výběr skladeb a oni se přetláskají, neposedové jedni. Ve výsledku to vypadá stejně, jako v tomhle případě. Obraz jako by k hudbě vůbec nepatřil a jeden hudební motiv potlačuje druhý. Ale víte co? Ono to neva, protože I am Legend není o vyšperkovaném střihu, ale o dvou jménech - Will Smith a Francis Lawrence. Ten první se při natáčení určitě nenudil, do filmu ale vnesl tolik Mathesonovské nudy a zoufalství, kolik jeho herecký talent unesl. Ten druhý nám připravil další vizuální lahůdku, kterou jsem si hlavně díky (před)poslední hudební koláži zopakoval snad už desetkrát. Po comicsovém překvapení s Constantinem to vypadá, že se Lawrence opravdu nenechal strhnout hollywoodským mlýnkem na talenty a pečlivě si hlídá svůj styl. Poznáte jej i dnes. Z upírských skopičin toho moc neuvidíte, ale už teď podezřele připomínají Constantinovu návštěvu pekla. Akorát s opačným výsledkem - I am Legend nás během těch dvou minut vynese blízko nebe. Na drobné nedokonalosti v tempu a hudebních přechodech se velmi lehko zapomíná, když všechny ty obrázky vypadají zatraceně dobře. Já už svého zimního favorita mám. Co vy?

Proč si to zastírat – tak jako se Uwe Boll těší, až nase*e další tisícovky filmových kritiků svým novým filmem, tak i my se těšíme na každý další biják Francise Lawrence a když jsme u toho, i každý biják s Willem Smithem. A už teď víme, že nebude proč plakat. Papírově orgastické spojení tvůrčích myslí zasadilo svou vizi budoucnosti do ponurých kulis obřího města, kde nepotkáte nohu, můžete si v klidu zahrát golf nebo se vyklizenou ulicí prohnat rychlostí 300km/h vaším oblíbeným autem. Jakýmkoliv. Už na prostoru dvou minut vypadá tohle rande se stopatrovými věžáky skvěle, když si v nich Will Smith může dělat co chce a nikdo mu za to nenadává. Ale jak správně tušíme, je to všechno jenom úvod před bojem o holé přežití, který se má v nejbližších okamžicích rozpoutat. Z něj Francis Lawrence pro jistotu neukáže vůbec nic a klasickým zvukovým podkresem usekává Smithův vyděšený výraz, jehož původce se možná rozvede už v příštím traileru. Snad to nebude trvat příliš dlouho a Lawrence už si stejně jako tucty jiných tvůrců konečně odpustí vykrádání hudebního tématu z Rekviem za sen (ano, nejsme hloupí a máme uši ;).