Web Rotten Tomatoes asi znáte. Lze na něm najít, jak moc se kritikům líbí nebo nelíbí jednotlivé filmy, ale nováčci můžou být ze všech těch čísel dost zmatení. To nejvýraznější číslo totiž řeší procenta kladných a záporných recenzí, nikoliv samotné hodnocení. A právě tady v době premiéry svítila Hráčům se smrtím hezká kulatá nula. Dnes je tam pětka, to ovšem neznamená, že průměrné hodnocení tohohle hororového remaku by bylo pět procent a tudíž že je to film hodný odsouzení a zapomnění a že každý, kdo se na něm podílel, by měl být rituálně ponižován alespoň do doby, než bude mít Zdeněk Troška v kinech novou komedii. Průměrné hodnocení z recenzí je pochopitelně vyšší. Proč to sem píšu? Proto, že Hráče se smrtí tak trochu neprávem předcházela pověst nejhoršího filmu roku. Tím není. I když moc k tomu nechybělo.

Hráči se smrtí: FOTOGALERIE

Předělávka hororového thrilleru z roku 1990 se točí okolo party mladých studentů medicíny, kteří chtějí zjistit, co se stane s člověkem, když zemře. A proto začnou experimentovat sami na sobě, začnou se „zabíjet“ a pak oživovat. Díky tomu chtějí nahlédnout do míst, kde už by žádný život neměl být. A zjistí, že něco tam skutečně je. Ale brzy se ukáže, že tohle něco může být zatraceně nebezpečné. Každý, kdo se kontroverzního a nebezpečného experimentu zúčastnil, začíná trpět podivnými vizemi a halucinacemi a vypadá to, že všechny hrdiny děsí jejich vlastní minulost. A to do takové míry, že jim začíná jít o život. Tentokrát doopravdy. 

Sedmadvacet let starý film není bůhvíjaká hororová klasika. Je fajn, ale popravdě dnes stojí za pozornost především kvůli tomu, že se v něm objevily budoucí hvězdy jako Julia Roberts, Kiefer Sutherland nebo Kevin Bacon. Jinak je to příjemně napínavá, avšak nijak významná podívaná. Přesto se v Hollywoodu rozhodli zkusit to s ní znovu. A ošklivě se spálili. A já se ani moc nedivím. Fanoušci hororů jsou hodně vybíraví, umí udělat hit z ambiciózního Uteč, rádi se nechají vyděsit něčím od Jamese Wana, ale třeba návrat hororové série Saw je nezaujal. A popravdě Hráči se smrtí se do boje o jejich přízeň vydávají s prázdnýma rukama. 

Přehrajte si trailer Režisér Niels Arden Oplev, který natočil skandinávskou krimi trilogii Milénium, nemá moc co nabídnout. Jeho film se možná tváří jako inteligentní pokus o horor, ovšem nakonec stejně dojde jen na okoukané lekačky a předvídatelné zvraty. Sice se dočkáme i několika vizuálně docela zajímavých momentů a výpravy do světa mrtvých vypadají vcelku působivě, ale tím bohužel končíme. Hráči se smrtí nedovedou vyděsit, strhnout svou atmosférou ani předvést něco, čím by vůbec ospravedlnili to, že vznikli. A po půl hodině čekání na to, až se „něco stane“, vám nejspíš začne docházet, že se nestane nic. Vůbec nic. A jediné, čím se můžete až do závěrečných titulků bavit, je přemýšlení, proč tohle vůbec někdo chtěl vytvořit. Banálnější, obyčejnější a zbytečnější film jsme tu totiž letos asi neměli. Horší filmy ano, ale snad u žádného jsem neměl tak intenzivní pocit, že koukat na něj je jen a pouze ztráta času.