Daniel Craig a Liv Schreiber podruhé v krátkém horizontu klepou na vrátka vašich smyslů, aby rozehráli hru z nejzásadnějších a ve filmové historii možná nejpodstatnější – hru na pomstu. Ono „podruhé“ je tu ale bohužel tentokrát na škodu. Po zámořském traileru č. 2, který ve svých sto padesáti vteřinách dokázal rozehrát nefalšované peklo, by musel přijít malý zázrak, aby to jakýmkoliv způsobem překonal. Podle hodnocení už tušíte, že ani ten malý zázrak se tu dneska nestavil. Pravda pravdoucí, která povážlivě naklání platnost našeho oblíbeného rčení „international trailery jsou lepší“. Prezentace Defiance na evropském prostěradle se smrskla přesně na minutu a připomíná stroboskopickou haluz, která slouží k mučení epileptiků. Diskotékové blikání se zastaví jen jednou jedinkrát, aby nabídlo zhruba dvouvteřinový záběr, ale jinak je to příliš rychlé na to, abyste si z toho odnesli celistvější dojmy. Chápu, že ona minuta bylo omezovací nařízení shora a do traileru se toho muselo vejít co možná nejvíc, na druhou stranu - takhle je z toho jen uspěchaný zmatek (i když velmi slušně vygradovaný uspěchaný zmatek), který bude ze svaté trojice vždycky citován až jako ten „trailer někde vzadu“. Což se rovná zhruba tomu, že pokud si jej necháte ujít, o nic zásadního ve vesmíru Defiance nepřijdete. A nebude vám zle od žaludku :).
