Richard Linklater je king. Dokáže totiž furt přicházet s originálními projekty, aniž by se nechal zavřít někam na filmovou periferii a tam si bastlil experimenty pro pár pošuků. Animáky Sním či bdím a Temné zrcadlo sice neoslovují zrovna davy, ale koncepčně výjimečná trilogie Před úsvitem – Před soumrakem – Před půlnocí je nezpochybnitelným romantickým etalonem a dvanáct let točené Chlapectví se bude taky počítat mezi divácky nejvděčnější projekty roku.

Chlapectví: FOTOGALERIE

Film onu esenci dospívání zachycuje opravdu dokonale.Linklater umí uvažovat o možnostech média nad běžný rámec, přitom nejde o samoúčelné hledání nových tvarů, ale naopak nacházení výrazu, díky kterému je výpověď ještě o řád silnější, než kdyby se držela v mezích „normálu“. Chlapectví tohle splňuje bezezbytku, protože vcelku běžné historky ze života mladého kluka podává skrze materiál trpělivě sbíraný dvanáct let. Vždy každý rok se na pár dní sešli před kamerou titíž herci a odehráli nějaké ty epizodky, vždy o kousek starší, o nějakou tu vrásku nebo beďar bohatší. Devizy takového přístupu jsou nabíledni: Přesvědčivost, přirozenost, autentičnost.

Léta běží a mění se nejen herci, ale i filmový materiál (záznam starý dvanáct let prostě vypadá jinak než ten z loňska), a snímek díky tomu nabývá neopakovatelný feeling, kdy prostě máte pocit, že jste z postavami odžili věky. Leone tenhle dojem zvládl vyvolat díky příběhově nahuštěným freskám (popřípadě pomocí olbřímí stopáže a pofidérních paruk či líčení), Linklater ovšem pracuje s bezdějovou epizodickou strukturou, kdy neexistuje nějaká silná dějová klenba a jen si ze střípků skládáme to, co bylo vetknuto do názvu – jaké to je prožít chlapectví. Díky stopáži i časovému rozpětí v jaksepatří velkolepé podobě...

Není tu moc prvoplánově atraktivních momentů. Nenajdete strhující dějové zákruty, jež by snímek nakoply po dramatické stránce - i historky s chlastajícími a násilnickými otčímy jsou tu možná vyhrocené „až nad plán“. Nicméně právě díky neulpívání na jednotlivostech se ty zdánlivé banality spojí v komplexní a univerzální obraz údobí v životě člověka, v němž je vyhmátnuto opravdu to podstatné.

Přehrajte si trailer Třeba pevný, byť nahlas nepopisovaný vztah k mámě. Nenahraditelnost biologického otce, který sice není s mámou, ale je to správňák a nikdo z nově příchozích ho nemůže zastoupit. Objevování lásky. Objevování sexu. Objevování kouzla psychotropních látek. Život jako sled celkem běžných maličkostí, které nerytmizují ani tak pohromy a zázračné úspěchy, ale třeba popkulturní události typu premiéry nových Star Wars nebo vydání dalšího Harryho Pottera. V úhledném balíčku, s chytlavým atmosférickým soundtrackem, samozřejmě.

I když motivů, které by se prolínaly napříč roky, není moc, i když vyloženě úderně vypointovaných dialogů je poskrovnu a málokterý střípek by obstál jen tak sám za sebe, výsledek onu esenci CHLAPECTVÍ zachycuje opravdu dokonale.