Další z řady příběhů o znovunalezení rodinného příslušníka. Čím by nás mohla taková vyprávění ještě obohatit, když i Lasse Hallström je točí pořád stejně? Naprosto netuším, ale jsem rád alespoň za slušné herce, kteří by tuhle komorní story jako z divadelních prken mohli vynést o trochu výš. Ed Harris sice pouze variuje svého unaveného Pollocka, ale Will Ferrell je jméno, které bych v takovém žánru skutečně nečekal. Jako by se i zdálo, že odhodil alespoň polovinu své zcela šílené roušky a pokouší se skutečně hrát trochu vážnější charakter. Dějí se to ale věci ;). K samotnému traileru není moc co dodávat. Zcela očekávatelně se pohybuje ve striktně konverzační rovině, v níž postavy probírají svou prachbídnou minulost a vyhlížejí lepší časy… snad zase po letech ruku v ruce. Nečíhá v tom moc překvapení, ale dramatický účel se daří plnit na 101% a ještě zbylo i místo na trochu toho vyřčeného patosu o rodinných vazbách. Do toho trocha kytarové melancholie, spousta sněhu a vylidněný venkovský bar… a už přesně víte, na čem jste.