Jestli mě něco na Hollywoodu fakt štve, pak to, že jeho sexy hrdinky jsou čím dál tím menší. Kamera všechno líčí v krásných zákrutách, maluje záhyby těl do tvarů, které působí nadpozemsky majestátně a divák (divák-muž) si připadá jako ponížený vazal hormonů. Zobrazované nadsamici by poníženě sloužil klidně deset let i v pekle plném domácí politické reprezentace. Jaké pak může být překvapení, že Eva Longoria svou fyziognomií připomíná spíš mladší sestřičku a že abyste obdivovali proporce Kristen Bell, musíte si kleknout a občas si vypomoci lupou. Nic proti. Co je malé, to je skladné. Jen to připomíná, jak moc je kinematografie prolhaná, když výškové rozdíly mezi lepými ženštinami tak vytrvale smývá. A smývá nejen je. Tak například Kristen Bell má zjevně zastat prototyp „pohledná inteligentní blondýnka z New Yorku“ a jako taková nasazuje dikci Sarah Jessicy Parker ze Sexu ve městě a k tomu univerzální romanticko-komediálně-třeštivý výraz, pořadové číslo 256/8. Dokonale zaměnitelné! Popojedem: Nevím, co vedlo tvůrce k nápadu roztáhnout zrovna tenhle trailer přes tři minuty, jestli náhlá vlna sadismu nebo neodbytný pocit, že si někdo na základě hudbou poháněného traileru fakt zajde koupit soundtrack. Výsledek je každopádně přesně tak bizarní, jak se může zdát z textového popisku. Tvůrci si alespoň můžou v předstihu ověřit, že romantiku s vratkou ústřední lovestory může zachránit ansámbl barvitých vedlejších televizních postaviček. Skeče televizních komiků a Dannyho DeVita budou lákat asi víc než Kristen Bell toužící po snubním prstýnku.
