Diskuze k filmu To se mi snad zdá
příspěvky
Napsat příspěvek
Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
TOP Diskuze
31Star Wars odstartovaly rekordně nízko! Mandalorian se megahitům nevyrovná 30První reakce: Spielbergovo sci-fi Den odhalení je fenomenální záležitost 24Dojde na čtvrtého Kmotra? 15Backrooms: Recenze 12Tom Clancy´s Jack Ryan: Válka duchů: Recenze 11Přísahám, že za to nemůžu: Recenze 11VÝPRODEJ! Mikiny MovieZone nyní na Blu-shop.cz se slevou 40 % 11Den odhalení: Final Trailer 11Backrooms: Final Trailer 10Enola Holmesová 3: Teaser
Komentáře
- Víkendový výplach #874 o Kill Billovi a Call of DutyJarita12Nevím, jestli nejkrásnější, ale jednou jsem trefila výlet do Londýna zrovna v době Avengers: Infinity War premiéry, takže jsem šla do ODEONu na Leicester Square. Krásné kino, a *veliké*.
Pak, jsem a to šla ještě jednou tady v naší jednosálovce, a mělo to tak nějak lepší atmosféru tady u nás
- Posedlost: RecenzePoluxBylo, nebylo. Chlapec potká dívku. Dívka očaruje chlapce. Chlapec
očarujezačaruje dívku. Dívka miluje chlapce. K smrti. Doslova. Barker v debutovém počinu určeném pro kina dokázal z přímočaré (skoro až primitivní) premisy o tom, jak se z dívky snů stane dívka noční můra, "vykouzlit" překvapivě příjemnou (respektive nepříjemnou
) žánrovou záležitost, která se po většinu stopáže drží v sympaticky civilních thrillerových hranicích, aby ve vhodnou chvíli znenadání hororově udeřila a dostala nepřipraveného diváka na lopatky. A nepotřebuje k tomu bubáky, litry krve nebo hromady mrtvol
.
V prvé řadě je potřeba pochválit samotný výběr pitche. Podobné zdánlivě jednoduché "co kdyby" scénáristické cvičení, které výchozí poměrně neškodnou situaci rozvádí do více a více absurdnější (případně vtipnější/bolestnější) roviny, po vzoru obdobně koncipovaných epizod The Outer Limits z 90s, se v současné době už příliš často netočí. Celé to začíná pozvolna a nenápadně, ale s postupující stopáží Barker plynule přeřazuje na čím dál tím vyšší rychlostní stupeň, díky čemuž příběhová linka vynikajícím způsobem graduje, od trapných/bizarních situací, přes vypointované černohumorné scény , až po regulérní psycho a posléze i překvapivě brutální/krvavý fyzický teror ve finále.
Barker v průběhu děje dovedně balancuje na hraně obyčejných a ne-až-tak-obyčejných scén, aby vyprávění v příhodných momentech eskaloval skrze nějakou infarktovou/šokující sekvenci, aniž by se spoléhal na obvyklé žánrové berličky (typu plíživé kamery, zlověstného nasvícení scény, ponuré hudby a prvoplánových lekaček). Přesto se mu daří pečlivě budovat nepříjemnou/nervózní atmosféru a dávkovat čím dál tím více mrazivější napětí. K čemuž si dopomáhá chytrým nápadem s , což nevypočitatelné chování drahé polovičky, psychický stav hlavní postavy, vyhrocenost vzájemných interakcí/konfliktů a obecně dějovou nepředvídatelnost filmu dále umocňuje.
Obejde se při tom bez vydatné porce gore a masivního bodycountu. O to více však vynikne náhlá erupce explicitního násilí (scéna je svým průběhem a nečekaným vyústěním vrcholem filmu), které kulminuje ve závěru. Zásadní podíl na tom, že film po dramatické i emocionální stránce výborně funguje, má kvalitní casting. Johnston v hlavní roli hraje skvěle, nicméně hlavní hvězdou tohohle představení je Navarrette, která podává parádní herecký výkon. Škoda jen, že si Barker ve filmu více nevyhrál s world-buildingem stran možných způsobů jak porušit/obejít pravidla (na osvědčenou variantu nedošlo), jinak ovšem špičková práce.
