Ať se na mě Sarah Michelle Gellar nezlobí, ale její líbezná tvářička (která se mimochodem mně osobně nikdy příliš líbezná nezdála) už skoro symbolizuje všechno zlo hororového mainstreamu. Po originální kvalitě v rámci žánru, aby se člověk pídil se zvětšovacím sklem a okuláry přes půl obličeje. Při tom právě slečna s milými iniciály SMG při vzpomínce na Nenávist personifikuje velkou část dnešních problémů. A ani The Return se netváří, že by měl na nápravu poměrů. V podstatě všechno jsme už někde jinde viděli: Počítaje v to barák, který si přenáší své prokletí do současnosti, vystrašenou dívčinu, hluboce modulovaný hlas i mládežníka se zvýrazněnýma očima, po jehož proslovu okamžitě následuje jekot. Trailer nevybočujě z klidného průměru ani na sekundu, jelikož důvěřuje hlavně modrým a hnědým filtrům a klasicky znepokojivé zvukové složce (klaksony, skřípění, škrábání a divné hlasy), přičemž originální zkouší být jen v práci s „roztřepeným“ obrazem. I na vietnamské tržnici by to ale bylo málo. Horory si zaslouží víc než jen převelení atributů asijských remaků do jiného rajónu.