Asi bych byl vůči novince Vadima Perelmena vstřícnější, kdybych jeho Dům z písku a mlhy nezaškatulkoval do kolonky „nafintěná vata“. Kopa lyrických pohledů na slunce, které se prodírá přes listy stromů, naroubovaná na hutné psychologické podloží, ale pro jednou nestačila – charakteristická je i pro Life Before Her Eyes. Jestli je to dobře, nebo ne, můžete už sami odtušit z pět let starého dráma s Benem Kingsleym a Jennifer Connelly. Perelman totiž svůj recept nemění. Opírá se o výrazný vizuál, který může někomu připadat poetický, mnohovýznamový a svým způsobem noblesní. Ve dvou minutách se do těch líbivých záběrů daří futrovat napětí, díky chytré montáži mají některé pasáže grády, pravděpodobně trochu větší než v celovečerní podobě. Uma Thurman se sice po scéně celou dobu prochází s výrazem „mám hluboké jizvy na duši a vzpomínám na tragickou událost z před patnácti let“ a nesundá jej ani při pobíhání před auty. Na dané ploše to ale pranic nevadí – trailerový standard se vším, co k tomu patří, nepotřebuje pestrou garderóbu a širokou paletu výrazů. Alespoň občas.
