Když chcete natočit fantasy, potřebujete peníze. Hodně peněz. Triky, velkolepé kulisy, zajímavé lokace, originální kostýmy… to všechno stojí peníze. A když je nemáte, je to špatné. Když ale máte talent, můžete i tak natočit dobrý film. Doug Lefler peníze neměl. A co hůř, talentu měl míň než vysokoškolský student peněz na konci měsíce.

Knižní předloha Poslední legie je údajně velmi zajímavé čtení, které kombinuje historické události s napínavým fantasy-dobrodružným příběhem. Tedy něco, co si přímo říkalo o filmovou adaptaci. Producentům ale nejspíš nevycházelo účetnictví, a tak se rozhodli šetřit. A to neměli dělat, protože už samotný příběh jasně naznačuje, že na tohle by bylo potřeba opravdu hodně peněz. Hlavním hrdinou je chlapec Romulus Augustus. Ten vyrůstá v Římě a pod vedením svého moudrého učitele – mnicha jménem Ambrosionus – se připravuje na den, kdy se z něho stane vládce největší evropské říše. Jelikož má ale jako každý budoucí panovník mnoho nepřátel, musí být Romulus pod permanentním dohledem drsného vojenského veterána Aurelia a jeho jednotky. Všechno se ale změní s útokem zrádných Gótů. Zrádci jsou na každém rohu a spojenců ubývá. Naštěstí je tu ale proroctví o meči, jehož majitel by mohl vše zvrátit. Je Romulus tím vyvoleným, nebo už není žádná naděje na záchranu? A pomůže mu poslední legie, která je ztracena kdesi v Británii?

Zní to docela sympaticky, že? Omyl. U Poslední legie se zkazilo téměř všechno, co mohlo. Ale abych nezačínal recenzi pesimisticky, vyjmenuji a zhodnotím nejdříve klady. Kevin McKidd pochopil, že hraje v nebetyčné hovadině a k tomu uzpůsobil svoje herectví a roli psychopatického Góta s obrovitou sekyrou si evidentně dost užívá. Toť vše.

Zápory zaberou trošku více času. Začněme tím, co diváka zaujme nejdřív. Kulisy a kostýmy. Jelikož se natáčelo v sousedním Slovensku, bylo by naivní očekávat nějakou exotiku. Všude jsou zkrátka lesy a louky a jeden malý výlet do ostrovního vězení ani nestojí za zmínku. Problém však je, že hrady a pevnosti vypadají, jako kdyby byly z umělé hmoty a stačilo by do nich pořádně kopnout a zřítily by se k zemi. A kostýmy, zvláště tedy kožešinové úbory Gótů, působí, jakoby herci před natáčením fasovali šicí stroj, zdechlinu medvěda a pětistránkovou příručku o šití. Bez obrázků.

Laciná výprava by se však dala odpustit, kdyby režisér Lefler natočil svůj film alespoň trošku zajímavě. Bohužel to, co předvedl, se nedá nazvat ničím jiným, než slovem „bordel.“ Vztahy mezi hrdiny prakticky neexistují. Během dvou vět se mezi nimi stane cosi, díky čemuž jsou z nich náhle přátelé na život a na smrt. Zapomeňte na to, že byste si zapamatovali byť jen jediné jméno Augustových spolubojovníků (je tu standardní obrovitý černoch, superrychlý frajer a pár zbytečných vojáků, kteří v průběhu filmu mohou patřičně hrdinně zemřít). Bitevní scény připomínají spíš amatérské video, které si natočila nějaká skupina historických šermířů. Lefler neumí při soubojích pohybovat s kamerou a všechny bitky působí až příliš amatérsky, aby vůbec stálo za to v nich hrdinům fandit. Pořádně proplesknout by si ale Lefler zasloužil za to, jak naložil se závěrem filmu. Potenciální hodně zajímavý konec doslova zadupal do země finálovou vysvětlovačkou, u které jsem se začal nahlas smát.

Úplně nejhorší ale je, že i hercům nejspíš došlo, že upsat se k natáčení Poslední legie byl obrovský omyl. Už nástup Bena Kingsleyho naznačuje, že tahle britská herecká legenda by měla vyměnit svého agenta. Po Lovcích dinosaurů a Bloodrayne je tu opět tenhle držitel Oscara doslova za blbce. Během filmu snad ani jednou nezmění svůj herecký výraz a v dlouhém bílém plášti vypadá jako uprchlý chovanec nějakého ústavu pro choromyslné. Colin Firth si celý film odehrál s výrazem „už nikdy nebudu chlastat v den, kdy mám podepsat smlouvu na příští film“ a Thomas Sangster vypadá spíš jako krysa, než jako budoucí vládce Říma. Alespoň že na indickou krásku Aischwaryu Rai se docela hezky kouká, ale její angličtina by potřebovala trochu dopilovat.

Poslední legie je zkrátka prohra na všech frontách. Na fantasy a historických filmech by se zkrátka šetřit nemělo, protože je to vidět. A nemělo by se šetřit ani na režisérech, protože je to vidět ještě mnohem víc. Doug Lefler natočil mizerný film, který vypadá jako pět let stará televizní minisérie od Hallmarku. Ve většině současných amerických seriálů jsou podstatně lepší triky a zajímavější výprava. Tohle je jen marnost. Nudná, na pohled ošklivá, na omak nezajímavá a vůbec celkově totálně nepovedená.