Málokdy upoutávka nepůsobí dojmem slibotechny a celovečerní balení dodá přesně ten feeling, který vám měsíce předem ježil všechny chlupy na těle. Carnahan hutnou atmosféru umí. Dejte mu nehostinné kulisy, partu ostrých chlápků a záminku k všeobecné depresi. Kdo zná jen jeho A-Team, ten bude možná v šoku jak moc umí otočit žánrovým kormidlem. Veteráni vzpomenou na jeden z jeho prvních a dost možná i nejpovedenějších filmů - temnou detektivku Narkotika, ve které na sebe lidské trosky míří bouchačkami a je vlastně úplně jedno, kdo má odznak a kdo kilo koksu v kapse. Mezi vlky má podobně ostrou hranu, ale ke smůle spousty diváků je tak tenká, že na ní vydrží tančit jen "vyvolení".

Mezi vlky: FOTOGALERIE

Zápletka je jednoduchá jako facka - parta těžařů na Aljašce, podivínů, úchylů a kriminálníků, kterým místní zapadákov a příplatky za práci v mínus čtyřiceti prostě sednou, se chystá na cestu domů. Sezóna končí, výplatní pásky se zapíjejí a… Liam Neeson si venku čistí zuby kartáčkem ráže 7.62 mm. Naštěstí pro zbytek štamgastů v nedalekém baru to neudělá, protože když se o několik hodin později jejich letadlo zřítí uprostřed pustiny, je pro pár přeživších chlápek jménem Ottway nejlepší sázkou na přežití. Jeho funkcí u posádky bylo odhánět od těžařů všudypřítomné vlky. S pomocí sniperky, která je ovšem po pádu letadla napadrť.

Liam Neeson je nejen záchranou postav, ale také záchranou diváků. Jeho charismatický bručák a pronikavý pohled z něj dělá frajera, aniž by vůbec musel někoho rozčtvrtit. Jeho smečka je plná nespokojených troubů, vzpurných sólistů a krvácejících přítěží. Neeson se popravdě nemusí zas tak moc snažit, aby obhájil svoje postavení alfa samce, ale tuhle paralelu logicky Carnahan musí udělat tváří v tvář opravdové vlčí směčce a jejímu vůdci. Chlupatí terminátoři sice v úvodu sem tam někoho roztrhají, ale Carnahan je spíš schovává v příšeří a nechává pracovat jejich hlasivky. Což je možná dobře, protože na digitální dravce v pětadvacetimilionovém rozpočtu nezbylo zas tak moc peněz. Prudit nad kvalitou triků ale budou jen vyloženě problémoví jedinci. Film s nimi nestojí a nepadá. Mnohem větší překážkou pro diváky bude rozharaná duše snímku.

Už od prvních minut tu dochází k otrockému naplňování klišé, jakkoliv řemeslně kreativnímu… Neeson má flashbacky, kamarádi kamarádů umírají, postavy, které začnou myslet na rodinu jsou sežrány o deset střihů později apod. Kdo má nakoukáno, ten může tahat zvraty z rukávu - stačí si vzpomenout na Dokonalou bouři, Let Fénixe nebo nedávný Útěk ze Sibiře. Jenže… tahle líně se převalující vlna klišé je prezentovaná značně nemainstreamovým stylem. Carnahan zkouší trumfnout Malicka v jeho vlastní hře a medituje o souboji člověka s přírodou, vlčí duši a přizpůsobení se zákonům divočiny. To vše prezentováno přírodním guru Liamem Neesonem zní trochu zábavněji než v dokumentech od National Geographic (i když David Attenborough je samozřejmě zdatnou konkurencí), ale hladovému blockbusterovému divákovi se zřejmě bude otvírat kudla v kapse.

Přehrajte si trailer Těžko říct, jestli to Carnahan tušil, nebo se pod vrstvou snahy natočit přemýšlivý přírodní thriller v závěru začínaly probouzet akční choutky, ale film se láme do třetího dějství a třetího odstínu, kdy "náhodami", jež matka příroda přeživším chystá, začíná připomínat skriptované survival dokumenty Beara Gryllse. Pro někoho tahle injekce adrenalinu přichází příliš pozdě (a nikdy není vpravena do těla úplně, viz režisérův knockout posledním záběrem), pro ostatní jde spíš o úlitbu masám a snahu o doslovnost. Nebyla nutná, protože jakmile pochopíte myšlenkové pochody Neesonovy postavy, uvědomíte si, že všechno ostatní je jen kulisa a že cesta může být cílem. Ano, Mezi vlky je podobně user-friendly jako ranní mrazíky, ale stejně jako ony umí vlézt pod kůži. Jiný režisér (a scenárista?) by možná udržel při močení proti větru kormidlo jistější rukou, ale Mezi vlky stejně po opuštění kina ještě pár dní příjemně brní. Víc takových protiproudů se silnými protagonisty. Myšlenka a řemeslo nemohou být v opozici natrvalo, jakkoliv se nám současné blockbustery snaží naznačit opak. Mezi vlky nabízí alespoň něco na způsob příměří.