20.04.2018 11:48:54
ok, kdy už všem dojde, že Pascal je talentovanej borec a doslova nástupce Banderase . Potřebuje pořádnou roli !!!
|
reagovat
|
Diskuze k filmu The Equalizer 2
příspěvky 1 - 1
Napsat příspěvek
TOP Diskuze
197Star Wars: Poslední z Jediů: Blu-ray 29Téma: Jak James Wan dobyl Hollywood 25Téma: Velké hollywoodské spojování 25Dva nové miliardové hity: Úžasňákovi zastíní i Jurský svět 2 28Dumbo: Teaser 21Víkendový výplach #458 o Spideym a Star Wars 25Jurský svět: Zánik říše: Recenze 20Sestra: Teaser 16První reakce: Sicario 2: Soldado 10Batmana čeká omlazovací reboot?
Komentáře
Star Wars: Poslední z Jediů: Blu-rayJokoloCZOmlouvám se za delší příspěvek, komu naše diskuze nevoní, račte jej přeskočit
Jen pár poznámek k reakci na Anakina - odbýt to, odkud Anakin pocházel a co ho formovalo pár větami ve dvojce by rozhodně nešlo. To je právě to, co se snažím říct. Třetina jeho vývoje nebyla odfláknutá, protože zkrátka stavěla základy. Kdyby ve dvojce pár větama řekl, že byl otrok, že miluje mámu a chybí mu a že se o něm mluví jako o výjimečným, zdaleka by to nemělo takový efekt. A přitom to jsou ty zásadní věci, který ho formovaly, viz jeho touha po tom matku zachránit, což vede k jeho prvnímu příčuchu k temný straně v táboře tuskenů, touha zachránit a osvobodit celou galaxii, ústřední téma jeho monologů, touha přelstít i smrt - to jsou všechno věci, který brutálně navazujou na jedničku a který zkrátka nešlo odbýt pár větama, protože jeho přechod k temný straně stojí právě na těhle věcech.
Ale už jsem to říkal několikrát - souhlasím v tom, že Lucas dost odflákl větší důraz na tyhle věci. O Qui-Gonnovi není ve II a III pořádná zmínka, což je tristní, i když chápu, že chtěl, aby se vývoj soustředil hlavně na vztah Obi-Wana a Anakina, který je taky zásadní.
Ve výsledku prostě všema těma komentářema chci říct, že vývoj Anakina (probíhající v drtivé většině v II a III) je z mýho pohledu skvělej a evidentně sám nejsem. Znám spoustu lidí, kteří to tvrdí, dokonce jsme se o něm i učili v přednáškách o poruchách osobnosti a na jeho vývoj existují i psychologický vědecký články, na který jsem odkazoval výše, takže to není jen nějakej můj žblept, protože mám prostě jedničku rád. A to je prostě fakt
To, že napříkla Qui-Gonn hned umře, je snad něco špatnýho? Slouží jako mentor, otcovská postava, která dává protagonistovi, kterým pro mě Anakin zůstává, cíl a vzor. Je to charakterní postava, která má usměrňovat vývoj jiný postavy svou vlastní zkušeností a tenhle vztah neni ve filmu nerozvedenej a to je taky fakt. To, že na konci umře, přece není chyba. Naprosto stejně je to třeba s Gandalfem ve Společenstvu, i když tam mnohem líp pracovali s následky jeho "smrti".
No a k Návratu Jediho - kdybych to měl nějak shrnout, tak mám rád filmy, který ve mně vzbudí nějaký emoce. Strach, soucit, i jenom to, že někomu fandím. Tohle pro mě v Návratu naprosto chybí. Ten film je prostě nudnej.
Z Impéria se oproti Ep V stávají jen bílé postavičky, které slouží jen jako fackovací panáci pro medvídky. Netvoří žádnou hrozbu pro hrdiny.
Z Hana se stala, bůhvíproč, jen taková směšná figura bez špetky charismatu, který z něj stříkalo v předchozích filmech. Nejspíš to zapříčinilo to, že Forda to už prostě nebavilo.
Celá úvodní sekvence se záchranou Hana mi přijde strašně nudná a děsivě napsaná. Tolik plotholes, který normálně u Star Wars moc neřeším, mi prostě přijde moc na to, abych si scénu užil. Baví mě tu akorát Luke, který se vyvinul do role madrfakr Jediho, a jeho souboj s Rancorem.
Část na Endoru se mi líbila, když mi bylo sedm. Trpí ale podle mě tím, co zničilo celý Rogue One. Lucas prostě chtěl mít nějaký scény ve filmu a asi se mu líbila představa "divoký medvídci vs. moderní impérium". Prostě uzpůsoboval scénář vizuálu, ne naopak. Což je něco, co Edwards sám potvrdil, že dělá a co způsobilo tragičnost Rogue One (pro mě). Část na Endoru, přestože se má jednat o důležitou válečnou operaci, která je nutná ke zničení opět další hvězdy smrti, se tak stává jen pohádkovou sekvencí o medvídkách.
Prostě ten film se mnou nedělá nic ve srovnání s Pomstou Sithů. Kdo říká, že ve scéně, kde Anakin přiběhne do souboje Mace Windu x Palpatine, to s ním nic nedělá a nedoufá, že tentokrát Anakin tu ruku neusekne, má pro mě srdce z kamene. Stejně tak když se Anakin griluje na Mustafaru, během Order 66, když Anakin vraždí děcka, když se poslední dva nejsilnější žijící Jediové spojí proti dvěma nejsilnějším nepřátelům, atd. Jsou to pro mě tak neskutečně emotivní momenty, kde každý z nich se mnou dělá víc než celý Návrat Jediho dohromady. I když Yodovu smrt jsem taky těžko snášel.
Abych to shrnul - pro mě jsou ve filmu nejdůležitější emoce. A Pomsta Sithů je pro mě nejemotivnější film z celý ságy.
A fakt sorry za mega příspěvek, no
