Mravenčí polepšovna je film, který jsme na MovieZone rozhodně nevyhlíželi s otevřenou lahví šampaňského. Trailery neslibovaly žádnou vizuální lahůdku, příběh originalita obešla z velké dálky a všeobecná redakční averze vůči animovaným filmům také ke zvýšení očekávání nepřispěla. Přesto při pohledu na hodnocení je jasné, že Mravenčí polepšovna není taková hrůza, jak se mohlo zprvu zdát.

Když jsem napsal, že originalita film obešla velkým obloukem, nepřeháněl jsem. Příběh filmu je totiž to nejlacinější klišé, které se bohužel v poslední době objevuje ve velkém množství právě animovaných filmů a popravdě už mě to začíná hodně nudit. Ošklivý chlapeček jménem Lucas nosí legrační brýle, nemá kamarády, ale zato má otravnou starší sestru a tlouštíka ze sousedství, který ho permanentě šikanuje a na potkání mu ničí spodní prádlo. Ještě že má Lucas na zahradě mraveniště, u kterého se dá relaxovat a zapomenout na všechny problémy. S hadicí v ruce (bez dvojsmyslů prosím). Každá Lucasova relaxace je však pro obyvatele mraveniště hotovou genocidou. A tak není divu, že se jednoho dne mravenčí kouzelník jednoduše vytočí a pomocí lektvaru Lucase zmenší a předhodí mravenčím davům. První návrh na sežrání nového obyvatele neprojde a po zásahu královny se Lucas má stát plnohodnotným členem mraveniště, aby poznal, že být mravencem není žádná sranda. Samozřejmě se po několika hádkách skamarádí se všemi obyvateli hmyzí říše a na konci společně nakopou tlustou řiť zlého hubitele hmyzu.

No a to je všechno. Další příběh o napraveném hajzlíkovi je tady. Letos už tu byl několikrát (namátkou Za plotem, víceméně i Auta). Čím je Mravenčí polepšovna výjimečná? Odpověď je jednoduchá. Ničím. Mravenčí polepšovna je doslova esence průměrnosti. Osmdesát minut, které ubíhají víceméně stejnou rychlostí s několika méně a několika o trochu více zajímavějšími scénami. Příběh ničím nepřekvapuje, jednou za čas se objeví fór, jednou za trochu delší dobu se objeví dobrý fór a několikrát vystrčí růžky i poučení. Bohužel frekvence těch dobrých vtipů je příliš nízká. Hlášek, které by potěšily dospělého diváka, je povážlivě málo a děj samotný za moc také nestojí.

Co se animace týče, tak jde o další film, který sází na samotný fakt, že je 3D a že se v něm děje něco roztomilého nebo legračního. Animací se zkrátka Mravenčí polepšovna připojuje k rostoucímu davu filmů, které jednou za rok Pixar zadupává s přehledem do země. Oproti osm let starému Životu brouka je Mravenčí polepšovna vyloženě směšná.

Prckům se ale pravděpodobně líbit bude. Mravenci samotní sice vypadají spíše jako vetřelci, ale většinou mluví srandovním hlasem, někdo z nich pořád někam padá nebo legrační křičí a vůbec se tam dějí všechny ty animovaně-srandovní věci. Bohužel pro diváka s občankou tu není téměř nic, co by si z filmu odnesl. Všechno už několikrát viděl, pomrkávání od autorů tu také není, popkulturních odkazů minimum a tak v podstatě jediná věc, která může zaujmout, je nálet vos stylizovaný do válečných velkofilmů z druhé světové války a popravdě právě tato scéna jako jediná mě donutila trochu se u Mravenčí polepšovny pousmát.

Vše ostatní je čistý průměr. Film se dá bez problémů dokoukat do konce, ale v době, kdy se v kinech objevuje 3D animák každý měsíc minimálně jednou, je zkrátka konkurence příliš vysoká. Jako „seriozní“ film nemá Mravenčí polepšovna oproti zkušenému Pixaru nejmenší šanci obstát. Na vtipný animák ve stylu Za plotem jí zase chybí humor. Bere se příliš vážně a právě to zavinilo její neúspěch. Konec konců tančící kráva v Barnyard určité divácké skupině může připadat vtipná sama o sobě, tady ale nic takového není.

Totální prohra Mravenčí polepšovna ale není. Pořád jde o poctivý 3D animák, který díky tomu, že trvá jen něco přes osmdesát minut, neublíží rodičům a děti potěší. Letos už jsme to tu měli několikrát a určitě se ještě nějaký objeví, ale Mravenčí polepšovna za chvíli zapadne. Měla to být taková sázka na jistotu. Děti si návštěvu kina vyřvou, rodiče pravděpodobně pronudí, ale nejspíš neusnou. A možná se ke konci nechají i trochu strhnout jednoduchým příběhem s jednoduchým poselstvím. Já osobně film už nechci nikdy v životě vidět, ale na druhou stranu těch necelých devadesát minut se dalo strávit mnohem horším způsobem.