Ještě dlouho před tím, než Sam Raimi vtrhne do kin se čtyřkou Pavoučího muže, vrací se oddychnout si k režijní práci, která ho takříkajíc „udělala“. Ano, modří už tuší, že půjde o horor a ti ještě modřejší správně odhadují, že nepůjde o horor prostý a konvenční. Na startovní čáře traileru k filmu se zcela výmluvným hororovým názvem stojí Alison Lohman, která nechce dát půjčku staré kouzelné babičce (teď jde jen o to, na jaké pohádky jste koukali) a ta jí po působivém kabaretním výstupu zcela vážně sdělí, že tohle si holčička odpyká. Už cestou k autu v podzemním parkovišti se začínají dít věci, stále to však pro trailer neznamená, že by měl výrazně zrychlovat a gradovat tempo. To si nechává až do své poslední třetiny, kde se po sérii výhružných i uklidňujících dialogů začínají dít ty správné věci, na které se tu podvědomě čeká celou dobu. A nutno uznat, že tady už Raimi chodí v hodně pevných kramflících. Ze stařenky se klube zatraceně odolná mrcha, která si přeje jediné – jakýmkoliv dostupným způsobem znepříjemnit naší hrdince život a v ideálním případě si ji odnést v zubech do pekla. Show je to strhující, plná tajuplných stínů, spirituálních seancí a hmyzu zalézajícího ve spánku do úst (uf, tahle představa je hrozně zdrcující). A když už se zdá, že Raimiho týmu pomalu dochází dech, přichází nefalšované dvacetivteřinové peklo, kde se prostřednictvím sekundových záběrů efektně stříhá do zesilujících chorálů. Že se z toho kromě tajuplných řečiček nakonec pravděpodobně vyklube pořádný survival horor (podhled na zablácenou hrdinku v dešti je parádní), hovoří filmu pouze do karet. Poučení pro dnešní den zní: Nikdy neotvírejte rakev, určitě tam čeká bubák!
