Ještě abychom litovali, že Prom Night není regulérní plačtivou vzpomínkou na léta na střední škole. Pasáž s plesem, potažmo celé navlíkání do krásných rób a řádění v limuzíně, šlape určitě líp než trapné pokusy o hororovou atmosféru. Je smutné, když polibky na tanečním parketu v podání naivních blondýnek vyznívají upřímněji než pochůzky pomatence s nožem. Jenže toho prvého se aspoň reálně zúčastníme, to druhé, pravá teenagerská řezničina, se jen schovává. Máme vážně vyžít jen s dvěma detaily na boty? Mají nás vyděsit - rovněž dva – záběry na zahnutý nožík? A skutečně se máme strachy rozklepat kvůli ruce šmátralce, která sahá po vlasech ústřední krasavice? Jestli je odpovědí na všechny tři otázky doopravdy „ano“ - a já věřím, že je – pak se tady něco zatraceně porouchalo. Všechna představitelná sterilita je ještě umocněna na druhou. Dobře se u ní leda usíná.
