Přízraky v Benátkách: Recenze
17:00 | 14.09.2023 |

Benátky, 1947. Světoznámý detektiv Hercule Poirot se stáhl do ústranní, aby po letech strávených v blízkosti smrti dožil v osamění už pouze se svými knihami, kytkami a dvěma dokonale symetrickými vejci každý den ráno k snídani (nebo v tomhle případě dvěma vejci různých druhů a tvarů, protože Itálie…). Jakmile však do jeho nenápadného domova zavítá bývalá přítelkyně, proslulá autorka detektivních románů Ariadne Oliver (Tina Fey), aby ho požádala o pomoc při rešerši na její novou knihu, příslib nerozluštitelné záhady jej přece jen donutí upravit si knír a vyrazit zpátky do akce.
Nový „whodunit“ Kennetha Branagha (který je zpátky před kamerou i za ní) Přízraky v Benátkách je už třetím dílem série, kterou v roce 2017 odstartovala Vražda v Orient expresu s tehdy nesmírně nabušeným obsazením. Nejnovější film se tak hvězdnou sestavou chlubit nemůže, kromě Branagha a Fey si zde zahráli ještě Michelle Yeoh, Kelly Reilley, Jamie Dornan, Riccardo Scamarcio (záporák z dvojky Wicka), Emma Laird nebo Kyle Allen. Minimálně z pohledu sympatií se však tenhle ansámbl rozhodně povedl víc jak třeba proklínané obsazení druhého dílu. A to není zdaleka jediná přednost, kterou se snímek může oproti ošklivě digitální dvojce chlubit.
Jestli se musí Branaghovi něco nechat, tak je to způsob, jakým se mu daří každým dalším filmem stylizovat Poirotovo pátrání do něčeho trochu jiného. Jednička si hodně pomáhala stísněným prostorem a byla poměrně akční, dvojka pak vsadila na výpravnost a opulentní celky. Třetí film jde cestou mysteriózního hororu. Namísto pouhých lekaček ale volí daleko zajímavější řemeslná řešení jako zabírání z vychýlených úhlů, časté detaily na tváře, hru se světlem a kontrasty, popřípadě třeba scény zabírané handheld kamerami z první osoby. Důležitou roli zde pak hrají i zvuk a v opačném gardu ticho. Výsledkem je tak nesmírně šmrncovní a skoro až artová záležitost, u níž cinefilové budou chrochtat blahem a běžný divák si alespoň rozšíří obzor o něco neobvyklého.
Vizuálně i herecky (zamrzí jen malý prostor pro Yeoh) se každopádně Benátkám daří být po většinu úderné (a oproti dvojce výrazně kratší) stopáže poměrně strhujícím dílem, jenže co samotný příběh? Tady slavný detektiv už potřetí trochu naráží, minimálně tedy u mě, protože ani napotřetí jsem nedostal v mých očích zcela dotaženou záležitost. Ačkoliv na papíře případ servíruje jeden často šokující zvrat za druhým, v praxi mě vlastně ani tolik nezajímalo, jestli byl vrahem zahradník (v tomhle případě pověrčivá asistentka), nebo lékař (v tomhle případě lékař trpící posttraumatickou stresovou poruchou).
Místo toho jsem si spíš užíval, že se konečně dostáváme hlavní postavě více pod kůži. Zaprvé už jen fakt, že se Poirot v tomhle filmu rozhodl pověsit své detektivní schopnosti na hřebík dává postavě hloubku, na jakou jsme v předchozích dílech nebyli zvyklí. Přízraky v Benátkách jsou tak v jádru daleko více o hrdinovi samotném, spíš než o případu, který řeší. I ten tu však má své místo, a právě skrze něj Branagh testuje zejména víru hlavního hrdiny, stejně jako jeho odolnost tváří v tvář další sérii tragických úmrtí.
Přehrajte si trailer Třetí film tak zkrátka využívá faktu, že si divák s proslulým detektivem něco málo odžil, a může se na tom stavět. Stejně tak se zde pracuje s tématem válek, a jak se na psychice některých lidí z té doby mohly podepsat. Ačkoliv je to možná právě tenhle aspekt, který bych ve filmu z poválečné Itálie čekal rozvedený ještě o něco víc a líp. Co se hororového pozlátka týče, Přízraky v Benátkách fakt nebudou nikoho v noci budit ze sna, na to nejsou dost strašidelné, krvavé (vše se odehrává v rámci mládeži přístupného ratingu), ani jiným způsobem nepříjemné. Pokud ale toužíte po tom strávit hodinu a půl v přítomnosti sympatického, byť tentokrát maličko ztraceného detektiva s nezaměnitelným přízvukem, kterak v atmosférické lahůdce čelí duchům minulosti, nebudete z kina odcházet zklamaní.
Verdikt

do_Od
Čelit duchům minulosti může být občas těžší, než čelit tomu, co je přímo před námi. Nejnovější dobrodružství Hercula Poirota je atmosférické a komorní s jasnou sázkou na hororový vizuál. Nový případ pak sice nestrhne, ale zároveň ani neurazí. Nenároční fanoušci žánru i slavného detektivka si tak v Benátkách přijdou na své, příště už by to ale možná přece jen chtělo větší důraz na ten "whodunit".
Vaše hodnocení
Podobné filmy
7/10
Vražda v Orient expresu
6/10
Smrt na Nilu
8/10
Na nože
- 9/10
Sherlock seriál
Hodnocení čtenářů
7/10
Revan
7/10
speedy.mail
7/10
cabal
6/10
b1aster
7/10
Slide
6/10
Tomino
7/10
the dark knight
8/10
THORCZ
7/10
lukas.sykora
7/10
Nazgul
7/10
RidleyCrowe
6/10
malylada
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Zapomenuté heslo
Přihlášení
Registrace
- Komentovat a hodnotit filmy a trailery
- Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
- Vytvářet filmové blogy
- Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
- Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry
Pryč je nadstandardní rozpočet, zástup velkých hereckých hvězd, opulentní audiovizuální stránka, nevyžádaná (a hlavně nadbytečná) záplava digibordelu, vydatná stopáž a naštěstí taktéž podivné tvůrčí experimenty s charakterem a pitváním emocionálního nitra ústřední postavy z minulého filmu. Zbyla hodně komorní žánrovka, která působí jako adaptace nějaké divadelní hry o několika málo hercích a dvojici lokací (jeden interiér, jeden exteriér a to je vše), která se může opřít v prvé řadě o Branagha, který je v roli proslulého detektiva naštěstí opět výborný, a ve druhé řadě o málo známou (respektive ne tak často adaptovanou) předlohu a málo známý (respektive ne tak oslnivý) casting.
Díky tomu tady divák, oproti oběma předchozím (v minulosti nesčetněkrát zpracovaným) adaptacím, předem netuší, kterými cestičkami se bude příběh ubírat dále, které postavy budou pro zápletku důležité a které nikoliv a které z nich (a případně v jakém pořadí) se ne/dožijí konce filmu a současně na něj v průběhu děje čeká nějaké to překvapení. Což platí i pro znalce předlohy, jelikož dle synopse na wiki z ní film vychází jen velmi volně. Branagh během děje chytře dávkuje sice ne přímo strašidelné, ale příjemně znepokojivé momenty a film díky tomu šikovně balancuje na hraně detektivky a retro duchařiny. Čemuž pomáhá i náladový OST a kamera, která v několika scénách předvede stylový pohyb v prostoru. Snad se z tohohle pokračování nestane rozlučka, Branagh by si ještě pár dalších šancí (ideálně na streamu) zasloužil