Erotické thrillery made in Hollywood jsou druhem na vymření. Ze vzrušujícího rodu zbyly jen podvyživené kusy, které zapadnou buď do popelnic kin, anebo rovnou plesniví ve slevové sekci videopůjčoven, kde se z obalu tlemí libovolný následovník Williama Baldwina. Natočit nahotu, tak aby nepůsobila lacině, vsadit erotické jiskření do vyzrálého formálního rámce, to není zadání srovnatelné s praktickým cvičením studentů filmových škol. Jenže haló okolo Základního instinktu pořád nevychladlo. Do prokletého žánru se proto uvrtávají i režiséři bez slabosti pro fatální blondýnky a hitchcockovský rukopis. A náročnější divák trpí...

Halle Berry může být ráda za X-Meny, kteří ji jakž takž přidržují v první herecké lize. Kdyby producenti nezkousli její vyděračství a z mutantského týmu Storm vypoklonkovali, zůstalo by Halle ve filmografii leda pár podprůměrných popcornů. Neznámý svůdce mezi ně přesně zapadá svou nevábností, která se přitom ze slušného obsazení i velice dobrého traileru nedala hnedle odtušit. Foleyho mix detektivky, kriminálky a lechtivého videa o tom, jak si bývalá černošská misska stahuje kalhotky, mohl klidně vzniknout v produkci hororových béčkařů z Dark Castle Films. Na stejném místě jako blahé paměti Gothika. Svůdce by se potom netvářil tak seriózně, neservíroval by trapné pointy s kamennou tváří britského velvyslance, a přitom by se snažil proslavit mnohem atraktivnějším zevnějškem. Nestalo se – a žhavý výplod díky tomu nudí stejně jako filmografie jeho strůjce, Jamese Foleyho.

Rodák z New Yorku spáchal před čtyřmi léty nejlepší film své kariéry. Brejk zajištěný příjemnou gangsterkou s Edwardem Burnsem (pamatujete Chladnokrevně?) ale neproměnil, spíš totálně zazdil. Bruce Willise a krásnou Halí Belí mu do filmu teď už nikdo nenastrčí. O důvodech se ale nepíše úplně snadno: Svůdce není katastrofální fekálií, jež by rozesmávala svými kiksy. Foley ctí řemeslné standardy způsobem, z něhož většinou lze pochopit, co a proč se na plátně vlastně odehrává. Kolíky, jimiž se značkuje terén, Foley do země nakonec zarazí, tváří se přitom ale tak znuděně, že by člověk radši sledoval postoprvé jednu a tu samou Manéž Bolka Polívky. Foleyho by i slovo „rutina“ nemístně chválilo, protože tak mdle už dlouho žádný (sebevíc nachmelený) ačkař nerežíroval.

Detektivní linie má v punčochách od počátku spoustu dírek, které se tak dlouho rozšiřují v obrovská oka, až znehodnotí celý „outfit“. A to i s přihlédnutím k několika relativizujícím zvratům ve scénáři, jež nám neodhalují pravdu o případu, ale o jeho aktérech. V Dokonalém triku nebo Klanu létajících dýk se manipulace s divákovými vědomostmi o postavách stává novou kvalitou. Musí ji ovšem podporovat režisérova rafinovaná ruka, která umí jedním mávnutím vzbudit zájem nejen o figury, ale i o to být balamucen. Nic takového u Neznámého svůdce nehrozí. Bezkonfliktní, lépe řečeno bezpohlavní obleček uspí i Willisova agenta, na čemž sám Willis (ani jeho herecká podpora) příliš nezmění. Ne že by se snažil... Bruce kvalifikuje přirozené charisma a úsměv šviháka, Halle zase přirozené tělesné dispozice a úsměv sexuální dračice, Giovanniho Ribisiho přirozené tíhnutí k rolím sidekicků a úsměv slizouna, jejich námluvy a detektivní zápolení přesto z hereckých star nevyždímá ani mililitr spásné omáčky.

Laxně odkroucený thriller svou „vzrušivostí“ ponouká k dalším humorným přirovnáním o erekci, potenci a sexuálním apetitu. Jednotýdenní normu jsem už vyčerpal v recenzi na Norbita, takže jen odklepnu, že i když Halle náruživě obtahuje svého milence v kuchyni (a prokazuje pohyblivost své – samozřejmě zakryté - zadnice), nuda stále neustupuje. Víc vzrušení člověk okusí i při flirtování s vlastní učitelkou. Situace, v níž si Halle zapne internetový chat a jako zkušená novinářka poprvé okusí kouzlo seznamky a flirtu po síti (wtf?), což jí poněkud rozparádí, zní na papíře sexy. Na zřítelnici oka Jamese Foleyho NE.

Neznámý svůdce tak pouze rozšiřuje plejádu vtipných filmů o investigativní žurnalistice. Idealizovaná představa o sexbombě, která svými texty kope do řitě mocné politiky, čelí ústrkům srabských vydavatelů a nakonec využívá svých ženských předností v honbě za sólokaprem, by se jistě měla dočkat svého naplnění i v reálu. Kdyby Neznámý svůdce neupadl do bahna, mohli jsme se dočkat revoluce a jako mocní v budoucnu užívat postelových pátracích metod vnadných novinářek (po vzoru Katie Holmes z Děkujeme, že kouříte). Jenže Foleyho sterilní propadák odkvete kdesi v koutě, bez vlivu.