To všechno ale nevysvětluje, proč Osvícení s minimem typicky hororových scén považuje tolik lidí za jeden z nejznepokojivějších filmů, které v životě viděli. Odpověď samozřejmě pramení částečně už z Kingovy předlohy, která dává filmu tři zdroje napětí. Je tu Danny se svojí tajemnou schopností vidět víc než ostatní, jeho otec, metamorfující v krvelačného cestovatele napříč časem, a konečně samotný hotel Overlook, budova tak rozlehlá a netečná, že se v ní prostě dřív nebo později dají očekávat nějaké nepříjemnosti, jako například hektolitry krve proudící výtahovou šachtou. Diváka tedy zaměstnávají přinejmenším dvě otázky: Jaká je souvislost mezi hotelovými vraždami a Jackovým chováním a jakou roli v tom nakonec sehraje Danny, který přítomnost něčeho zlého intenzivně vnímá?

Malý Danny je často zabírán z výšky dítěte, což paradoxně vede k tomu že ho vnímáme méně jako dítě – nedíváme se na něj totiž shora, ale přímo jako na dospělého ve svojí úrovni, někdy dokonce i z podhledu (nejčastěji právě v situacích, kdy se Danny setkává s přízraky nebo má svoje tušení). A protože nás převyšuje svými paranormálními vlohami, zbývá už jen jedna „normální“ osoba, do se níž můžeme vcítit: jeho matka Wendy. Tady ale čeká další past, protože pohled na Wendy v záchvatech hysterického děsu rozhodně nemůže nikoho uklidnit. Jsme tak připraveni o jediný pevný bod, kterého bychom se mohli v nouzi podržet. Odtud nejspíš pramení výtky některých recenzentů, že je film emocionálně chladný – ve skutečnosti prostě jen neposkytuje žádné útočiště a nechá vás, abyste se se svým zážitkem vyrovnávali docela sami. Jste na tom děsivém izolovaném místě, nemůžete ven a kolem se dějí věci, které se vám ani trochu nelíbí. V tomhle ohledu se také vymyká slavné finále pronásledování v bludišti. Je to první a zároveň poslední chvíle, kdy tísnivá atmosféra nebezpečí úplně opustí zdi hotelu, a jde taky téměř o jediný okamžik, ve kterém Kubrick využívá klasickou proprietu hororových filmů: tmu, v níž se všechno ztratí a všechno se v ní může naopak objevit.

Bonus na závěr tentokrát bude opravdu stát za to, protože na YouTube můžete najít vydařený dokument přímo z natáčení filmu. První díl byl bohužel stažen – doufejme, že se zas objeví – nicméně na zbývající tři se určitě podívejte, zprostředkovávají docela autentický zážitek a kromě obvyklých „mluvících hlav“ je tu i dost živé interakce s účastníky natáčení.