Cival

Filmy o novinářích jsou fajn. Na žurnalistiku dokáží člověka naverbovat spolehlivěji než Černý jestřáb sestřelen do americké armády. Zvlášť osoba s nedávným datem narození a větší než malou porcí naivity totiž může nabýt dojmu, že v redakcích renomovaných médií zasedají obyčejné reportérky s tváří a postavou Kate Beckinsale. A že práce, kterou vykonávají, by klidně obstála jako předloha pro soudní drama šmrncnuté špionážním thrillerem... Což o to, někdy může být atmosféra hodně hustá, v Nothing But the Truth se ale uvažuje rovnou v intencích nabušeného žánrového crossoveru, jenž se jako jeden z mnoha (Úhel pohledu, Zrádce) zřetelně formálně inspiruje u Bournea. Nic proti tomu, jen by to chtělo přidat do traileru i nějakou vlastní osobitou ingredienci, která bude z obrazovky zavánět tak mocně, že člověk podvědomě vyťuká stránku svého oblíbeného kina a zabookuje si lístky. V Nothing But the Truth je v tomto směru Nothing, zjevuje se jen okatá ambice sličné Kate přehrát se do serióznějších projektů ještě před tím, než ji čas obere o ty nejviditelnější a nejhmatatelnější příčiny její úspěšné kariéry. Nevím, jestli se to může v rutinně vyhlížejícím projektu podařit, pokud ale ano, pak už nebude Kate propříště vypadat vedle Alana Aldy poněkud nepatřičně.