Napoprvé toho Slečna drsńák příliš nepředvedla, jenže - světe div se - solidně si vydělala na živobytí. A dvojka? Sandra znovu neohromí vybranými způsoby, už vůbec ne komediálním timingem, ale diváky, kteří slintali blahem z prvního dílu (znáte vůbec nějaké? :-) znovu potěší oddychovou přeměnou z nesnesitelného burana v krásnou a příjemnou společnici. Mnoho srandy nám pod stromeček nenadělila, ale zablýská se na Tinu Turner, občas se povede nějaký ten frk a proskočí hláška - zkrátka a dobře nic k zakuckání ani nadšenému zapalování prskavek. Neurážející standard, řekl bych na účet SD 2, když bych si chtěl hrát na delfskou věštírnu. A ano, ten kdo očekával výraznou změnu se buď nechal uchlácholit předvánoční naivitou, anebo si zapomněl přečíst v produkčním týmu jméno scenáristy Marka Lawrence. Dvorního to Sandřina posluhovače (vždyť pro ní napsal už Živelnou pohromu, Lásku s výstrahou a první Drsňačku), který se s žádnou pořádnou řachandou zatím nevytasil. A kdo ví jestli se mu to do zpopelnění vůbec povede. :-)