Jeden z nejslavnějších akčních labelů. 150 milionů dolarů. Otevírák sezóny. Nejslavnější scientolog všech dob v hlavní roli. J.J. Abrams toho neměl na zádech zrovna málo. Natočit jeden z nejočekávanějších akčňáků v mezeře mezi pátou sezónou Aliasu a natáčením Lostu, uvědomit si, že jeho nápady už nemusí narážet o strop televizního rozpočtu a ještě najít společnou řeč s Tomem Cruisem - hercem, producentem i bohem v jedné osobě. Musím "Džejdžejovi" vyseknout poklonu. Nejen že se mu povedlo to ukočírovat, navíc do toho šel tak drze, že se o M:I-3 bude mluvit ještě hodně dlouho. Znamená to ale, že jsem s výsledkem spokojený? Tady, moji milí, se budou cesty mnohých rozcházet a paradoxně to nebude souboj fanoušci Aliasu/Lostu vs. všichni ostatní.

Vlastně bych měl M:I-3 poděkovat, protože i přes svojí rozporuplnost možná odstartuje nenápadnou revoluci, ve které se měřítka televizního a filmového popcornu začnou postupně sbližovat a jediným rozdílem nakonec bude jen velikost plátna, na které se promítá. V tomhle ohledu vykročil Abrams správným směrem, bohužel však ze špatného břehu.

Označit M:I-3 za předraženou dvouepizodu Aliasu by asi bylo kruté, ale sedí to až do překvapivých detailů. Začínáme průhledným flashbackem, ve kterém ze sebe Tomík i Philip Seymour Hoffman sypou emoce. Funguje to dokonale... jako sůl zatínající své zuby do čerstvého šrámu. Tehdy si ještě neuvědomíte, jak samoúčelně bude tenhle kousek skládanky působit, jste opojeni tím, že tenhle akční film je prostě "jiný". Pokud se Cruisovi něco povedlo, je to pestrost téhle akční trilogie. Jednotlivé filmy jsou spojeny pouze visačkou "IMF" a jménem hlavního hrdiny. A tentokrát už opravdu jenom tím jménem... Ethan Hunt ze trojky není intelektuálním supermanem z De Palmova thrilleru, ani macho-klukem od Wooa. Teď je z něj normální člověk, který miluje svojí ženu, budí se v noci díky nočním můrám a klidně byste mu půjčili na víkend svoje Volvo, protože vypadá jako rozumný chlapík.

Samozřejmě pouze do chvíle, než se ozve tradiční "tato zpráva bude zničena za pět vteřin". Vysvětlovat detaily Ethanovy mise nemá smysl - průvodní gangsterská zápletka je elementární a neuvěřitelně kontrastuje s emočně košatými "rodinnými" dialogy. Občas je to fajn, jindy se ukazuje, že Abrams slibuje něco, co nedokáže splnit. Nejde tu o samotné přeskakování mezi polohou usedlého milovníka a akčního hrdiny, který sestřeluje samopalem F-A/18 a poletuje na padáku mezi šanghajskými mrakodrapy. Na tohle jsme zvyklí. Jenže zatímco ostatní režiséři věnují tomuhle rozporu tři minuty a po polopatickém sdělení jdou s radostí vyhazovat věci do vzduchu, Abrams kreslí Ethana jako hrdinu, plného emocí a vnitřních bojů, které však nemají žádnou pořádnou koncovku. Částečně bych to připsal na Cruisovo triko. Ne že by byl špatný herec, ale tahle takřka filozofická poloha mu prostě nesedí a tak tápe. Nerad se snižuji k laciným přirovnáním, ale... zlatej Jack Bauer. Kieferovi prostě tu frustraci, zohýbaná žebra a honičku za svou nejdražší (ženou, dcerou, přítelkyní) věřím.... Tomík mě v tomhle neuspokojuje ani z poloviny a když se to tak vezme, Abrams mu ani nedá příliš velké kapky.

Je tu pár příslibů, které mají otřást žánrem tak, jak ho známe, ale Abrams vždycky předčasně couvne a zůstává jen u občasného překrucování elementárních klišé. Nemá ale smysl sypat příliš mnoho popela, v tomhle se totiž dalo uspět jen velmi těžko. Abrams zkrátka nabízí větší přesah, než průměrný akčňák s Arniem a dost možná je "chytřejší" než obě dvě předchozí "Mise" (zejména díky kvalitnímu záporákovi, to byl největší průšvih dvojky). Jenže jeho předchůdci alespoň nabídli tradiční osnovu úvod-zlom-konec. Abrams neví jak skončit. V seriálu je zvyklý použít cliffhanger a samospasitelné "to be continued...". V M:I-3 tahle berlička chybí a tak finále jaksi vyšumí doprázdna, korunováno mizernou akční scénou a definitivním záběrem, který svou hranou patetičností konkuruje Firewallu, bez ohledu na to, že všichni dobře víme, že se Abrams snaží "mrkat na diváka". Jenže mrkat hned poté, co jste si vlastní blbostí shodili laťku nastavenou v první půli filmu, nevím nevím...

A kde je ta slibovaná revoluce? V ději a hereckých výkonech ji skutečně nehledejte. Skrývá se totiž v tom JAK Abrams snímek natočil. Minutu za minutou mi připadá, že mu to vlastně vyšlo podle jeho představ, jen mi asi chvilku potrvá, než se s tím smířím. M:I-3 je totiž zajímavým hybridem - rozhodně nevypadá jako klasický 150 milionový trhák od Michaela Baye. Zapomeňte na náročné digitální triky, dlouhé kamerové jízdy a typické záběry, které křičí "právě jsme kvůli vám utratili tři miliony dolarů!". Jednička i dvojka jsou mnohem opulentnější... Abrams ale nehodlal svůj styl měnit jen proto, že má bezednou kasičku a natočil si to po svém. Někdo v tom vidí originální přístup, já naopak drahý experiment a ojedinělou šanci ověřit si, jestli jsou na tohle diváci připravení.

Ethan totiž vyrábí superhrdinské kousky jak na běžícím pásu a Abrams začíná při zhmotňování akčních scén zaostávat... jako by ty seriálové okovy byly ještě pořád připoutány k jeho noze. Rozhodně je tu invence ve volbě úhlů, ale to televizní záběrování je zjevné a klíčové okamžiky dokáže Abrams dokonale "zabít". Bitka jeden na jednoho mezi Cruisem a Hoffmanem, souboj vrtulníků, sestřelení stíhačky, to všechno se stane jako by mimochodem, není v tom ta jiskra, kterou akční závislák jako já potřebuje. Možná je to přehnaně sobecké hodnocení, ale výrazu "autentické akční scény" prostě odmítám rozumět. Ethan nedělá nic běžnějšího než dřív, akorát je to natočené mnohem obyčejněji. V akčních scénách není jediný moment, kdy by se čas kolem zastavil a vy si mohli vychutnat každý atom záběru. Chybí tu ta jedinečnost, kvůli které byste si konkrétní scénu pouštěli znovu a znovu. Film je možná konzistentní ve svém celku, ale žádná výrazná situace z něj nečouhá, pokud si odmyslíme scénu, ve které Tom Cruise mluví česky. :)

Nepochybuji, že si tenhle styl najde svoje příznivce, ale jsem hodně zvědav, jak moc Abramse okouše nemilosrdný zub času. Za pár let se ukáže, jestli tahle divoká kombinace byla jen slepou uličkou na cestě za idylickou koexistencí televizních a filmových akčňáků, nebo začátkem nového věku akčních filmů. Ty staré jsou jako bonboniéra... jsou v nich hořké, sladké i megasladké bonbóny. M:I-3 představuje novou rasu. Všechny bonbóny v ní chutnají stejně. Jsou dobré, ale ne skvělé. Díky, ale zatím raději zůstanu u vyzobávání těch starých. :)