Loňský Nikdo byl nejen solidní peckou s parádně natočenými bitkami, ale v neposlední řadě nám ukázal, že akčním hrdinou se může stát opravdu každý – dokonce i Bob Odenkirk, jehož byste v podobné roli netipovali. A jak se dalo očekávat, po jeho stopách se rozhodla vydat i další známá jména, u nichž byste ohánění s bouchačkou a tvrdé rány pěstí nečekali. Tentokrát přišla řada na Allison Janney, jež má doma Oscara za drama Já, Tonya a diváci ji znají především z komediální role v sitcomu Máma. I ona se tedy rozhodla projít poctivým výcvikem a stát se drsňačkou, která vás zvládne zkopat do kuličky a podříznout plechovkou. Bohužel, pouze na tomto faktu dobrý film nepostavíte.

Oscarová herečka tu tedy hraje titulní Lou, tajemnou samotářku žijící v 80. letech v naprostém zapadákově, co vychází v podstatě jen se svým psem a ostatní s ní raději moc nemluví. Jednoho pečlivě naplánovaného dne se ovšem žena s evidentně děsivou minulostí rozhodne, že se zastřelí. Jenže těsně před stisknutím spouště jí na dveře zaklepe vyděšená sousedka Hannah, které unesl dítě její nebezpečný manžel. Lou se proto rozhodne sebevraždu na chvíli odložit a společně s Hannah jde dítě do lesů uprostřed bouře hledat.

A zpočátku to nevypadá úplně marně. Snímek se totiž snaží profilovat jako špinavá a drsná naháněčka v lese, kde se spíš než na akci spoléhá na to, že si všechny postavy sáhnou až na dno svých možností a každý pád či prochozený kilometr v promočeném lese je náležitě bolí. Rádoby realistickou atmosféru se i díky kameře a propršeným kulisám daří budovat celkem solidně. A to i díky Allison Janney, které nedělá mlčenlivá drsňačka sebemenší problémy, má charisma a věříte jí i akčnější pasáže, i když bitky se zde dočkáme vlastně jen jedné. V souboji s akčním veteránem Danielem Bernhardtem z ní tvůrci nedělají extra silnou hrdinku, jejíž pěst vás dostane na kolena, ale prodávají spíš její urputnost a talent ublížit všemi možnými prostředky. A šlape to vlastně bez problémů, i když je znát, že se její protivník musí při bitce malinko krotit.

Jenže té akce tu opravdu mnoho není a zbytek stopáže zabírá pátrání po lese a budování vztahů mezi postavami. Jenže tyto pasáže nejen, že jsou postupem času čím dál nudnější a dialogy zde moc nefungují, ale hlavně film v asi polovině definitivně padá do béčkových vod, v nichž je s každou minutou tupější a úmornější. A to zejména po rádoby twistu, který je ovšem 90 % diváků jasný max. po půl hodině, a po němž už se postavy opravdu začnou chovat jak pomalu se ploužící idioti, jež však i přes neustálé kulhání jen tak něco nesejme. Pokus o špinavou a intenzivní atmosféru se tedy definitivně rozpadá a divákovi se tak před očima rýsuje natahovaná nuda, která se v samotném závěru zvrhne už skoro v nechtěnou parodii.

Přehrajte si trailer Allison Janney se tedy může snažit, jak může, ale sama tento scenáristický patvar prostě neutáhne. Obzvláště, když si tu Jurnee Smollett připisuje další nevýraznou roli a Logan Marshall-Green aka Tom Hardy z Wishe tu připomíná spíše ublížené štěňátko než nebezpečného magora. Režisérka Anna Foerster pak sice měla hezký nápad, ani ona však nezvládá pod nánosem scenáristického balastu snímek utáhnout. Z Lou se tedy místo zprvu nadějného thrilleru stala další typická netflixovská rutina, která za sebou po slibném začátku spálí všechny mosty a kvůli nánosu všelijakých stupidit si na ni už za pár týdnů nikdo nevzpomene.