Jako od Roba Reinera, chtělo by se říct. A taky že ano. Režisérská hvězda osmdesátých let měla posledních 20 let maličko potíže točit fajn filmy, na které se chcete podívat víckrát než jednou. Teď to ale vypadá, že konečně znovu nachází svoji sílu. Po příjemném Než si pro nás přijde totiž Reiner očividně zabruslil zpátky tam, kde je mu nejlépe. K romantické komedii o dvou (tentokrát mladičkých) lidech, kterým notnou chvíli trvá, než si ujasní, odkud koho praštil ten těžce definovatelný a zákeřný pocit jménem láska. Flipped vypadá, jako by někdo smíchal kouzelnost Forresta Gumpa s retro feelingem Stůj při mně (stejný kameraman se nezapře), což z něj dělá krásnou vzpomínku na dobu před tím, než na nás začaly útočit romance plné nadávek, nahoty nebo alespoň upírů. Na dobu, kdy ještě vládlo zdání, že se filmy točí pro čirou potěchu tvůrců i diváků, a kdy jste zábavu pro celou rodinu nemuseli zajišťovat návštěvou Garfielda 3D. Trailer je sice standardní práce, možná střídající až moc písniček, když v něm ale krom roztomilých (= nechcete je do dvou vteřin zabít) dětiček začnou rozdávat úsměvy i staří pardálové jako Aidan Quinn a Antony Edwards, jak se na ten film nezačít těšit? Nad tímhle příslibem krásné podívané možná dnešní omladina ohrne nos s tím, že prostě vypadá „staře“, ale kéž by takhle staromilských snímků po kinech běhalo víc. Současný mainstreamový kolovrátek totiž zrovna zažívá menší krizi ohledně milé zábavy pro všechny od osmi do sta let.