Mno. Popravdě, kdyby mě teď někdo třel ebonitovou tyčí po hlavě a snažil se ze mě vykřesat nějakou tu jiskru na způsob liščího ohonu, asi by mi bylo lehčeji než při hodnocení téhle… věci. Chápu, že vysněné projekty mrtvých tvůrců je zvykem hojně realizovat (už proto, že je to dobrá reklama), ale… je nutné prosazovat dokončení výroby za každou cenu? Při sledování pihatého klučiny s jeho kámošem mluvícím baseballovým míčkem ztrácím dech. To malé děcko, které bych v sobě měl probudit a rozverně jásat nad barevnou dobrodružnou jízdou, nejspíš uhynulo – zůstala mi totiž na jazyku jen hořká pachuť slabého odvaru, na němž mě nezajímá zhola nic. Nedokážu uchopit onu sofistikovanost, s níž Everyone’s Hero vyráží do světa a kvůli níž bych měl radostí mrštit svůj širák do výše a toužebně vyhlížet datum premiéry. Respektive chápu, ale ptám se: Nejsme už přesně takových historek přesyceni? Stačí nám dnes ještě ke štěstí honička, rána do hlavy, rozštěp mezi vagóny dvou vlaků, ústící opět v ránu, tentokrát přímo TAM? Může k tomu hrát na kytaru tisíc teenagerů, ale asi si budu stát za svým: Everyone’s Hero loupe animákový koncept až na dřeň a jeho touha vyrazit do ulic (kin) co nejdříve je znatelná jak na jednodušší animaci, tak na stylu humoru, který jde přesně ve šlépějích rychlokvaškové strategie „vezmeme to, co je po ruce, a jestli to bude rána do hlavy, tak to vůbec nevadí“. Ale vadí, a jak! Za trailer nicméně děkujeme kolegům z movie-listu ;).